Otázka:

Mám na Vás jeden dotaz ohledně vrstvených tepelných izolací… Jeden budoucí klient má rovněž  ve stávající střešní skladbě asi tři hliníkové folie mezi vrstvami skelné vaty. Opravdu funguje v praxi efekt jakési radiační bariéry a dodatečných koeficientů přestupu mezi jednotlivými vrstvami tepelné izolace? Pokud ano, dá se tento efekt spočítat např. v programu teplo tak, aby byl uznatelný pro zelenou úsporám? (jak sám víte, pokud s konstrukcí nic nedělám, je lepší, když mi vyjde co nejlépe).

Během jara 2017 uvolníme do distribuce nové verze programů Area, Cube3D, Mezera, Simulace, Teplo a Ztráty. Aktualizované programy přinášejí kromě úprav kvůli změně slovenské normy STN 730540-2/Z1 i řadu nových funkcí především v uživatelském rozhraní (programy nyní např. umožňují vložit automaticky do protokolů o výpočtu grafické výstupy podle volby uživatele).

Nejvíce změn proběhlo v programu Teplo 2017, který mimo jiné nově stanovuje, kolik dnů v roce se relativní vlhkost v jednotlivých materiálech pohybuje v rozmezí 0-60 %, 60-70%, 70-80%, 80-90% a 90-100%. Přehled délek trvání uvedených intervalů relativní vlhkosti v jednotlivých vrstvách se tiskne na závěr protokolu o výpočtu:

Teplo 2017: Tisk rozmezí RH a počty dnů jejich trvání

Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

Řeším rekonstrukci budovy v památové zoně - nespadá mezi budovy, které musí splňovat požadavky zákona, přesto majitel chce řešit zateplení. Zvenku štuky - nejde. Navrhujeme dodatečné zateplení zdiva 85 cm CP z vnitřní strany miner. vatou tl. 80mm a nuceně větranou mezeru mezi zdivem a izolací. Jak posoudit U u takto navržené konstrukce?

Otázka:

... při výpočtech zateplení stávajících staveb v rámci zelená úsporám jsem narazil na problém, že v katalozích jsou hlavně výrobky, které jsou používány v současnosti. Ale takové kousky jako Heraklit, tvárnice Calofrig a podobně tam nejsou. Bylo by možné do příští aktualizace katalogu nějakou kolonku historické materiály zařadit? Špatně se to hledá i na internetu, tak jsem to musel vyhrabat ještě ze starých Rochlových tabulek ;-).

(místo Heraklitu jsem dal desku velox se změněným lambda = 0,12, tvárnice calofrig lambda 0,235) Je toto dobře zadáno? Dá se obecně napsat, že hodnoty lambda udávané výrobci v Rochlovkách se dají použít do výpočtu, nebo  by se měly přenásobit nějakým bezpečnostním koeficientem?