zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Koeficienty přestupu tepla: "Rsi" a Rse"
Kategorie » téma: Teplo
05.10.2009 13.37 | | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 31478x
Otázka:
v programu Teplo 2009 po volbě typu konstrukce v úvodní masce - Skladba konstrukce (stěna, střecha, podlaha ) se ty to odpory při přestupu Rsi a Rse nastaví automaticky (na masce okrajové podmínky výpočtu a doplňující parametry ). Jen v případě víceplášťové konstrukce nutno zadat individuálně ? Pokud se jedná např. i o stěnu k sousedům s rozdílem teplot do 10°C tak jse Rse stále stejný dle ČSN EN ISO 6946 str. 8 a nebo nutno zadávat dle ČSN 730540-3 tabulka J.1 str. 83? Předem děkuji moc za potvrzení či vyvrácení mého názoru
Rozdíl mezi "Celoroční bilancí vlhkosti" a "Bilancí zkondenzované a vypařené vlhkosti"
Kategorie » téma: Teplo
25.03.2010 15.55 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20598x
Otázka:
..jak mám rozumět těmto závěrům z Tepla 2009? Na první laický pohled si tyto dva odstavce odporují. V celoroční bilanci vlhkosti je popsáno množství zkondenzované vodní páry, v bilanci zkondenzované a vypařené vlhkosti je pak napsáno, že nedochází ke kondenzaci.
Bodové tepelné mosty u kontaktního zateplení budovy.
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 08 Tepelné mosty
15.10.2009 12.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22885x
Otázka:
Při výpočtu součinitele prostupu tepla u obvodové stěny s vnějším izolantem se musí uvažovat s kotvami prostupující vnější izolant. Lze v programu Teplo započítat “polystyrenové zátky“, které překryjí kotevní prvek?
Vysychání střechy nad nevytápěnými garážemi
Kategorie » téma: Teplo
05.12.2013 11.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 14997x
Otázka:
Posuzujeme střechu nad nevytápěným objektem hromadných garáží. Ve stávajícím stavu je na stropní kci proveden škvárový násyp 0-350 mm + bet. mazanina bez sítě a bez dilatování tl. 50-100 mm. Střecha je ve velmi špatném stavu (bet. mazanina je v některých místech vzdutá až o 250 mm, pásy kolem atik utržené, ve škvárovém násypu byl zjištěn vysoký obsah vlhkosti).
Družstvo si nechalo vypracovat projekt, který navrhl vše odstranit a provést nově (spádové klíny z EPS + živičná hydroizolace). Návrh je v pořádku, ale problém je s financemi.
V případě ponechání vlhké škváry a provedení nové mazaniny + hydroizolace nebo použití škváry pro provedení škvárobetonu + bet. mazaniny bude v obou případech ve skladbě zabudována nějaká vlhkost.
Pokoušel jsem se tento stav prověřit v programu Teplo 2011 s uvažováním zabudované vlhkosti 10% se započtením redistribuce vlhkosti. Nyní se dostávám k dotazu:
Nevím jak je možné prověřit chování zabudované vlhkosti v konstrukci nevytápěného ani netemperovaného objektu. V základní nabídce jsou uvedeny jen stavby vytápěné, temperované s pevně danou okrajovou podmínkou pro interiér. Pokud si např. zvolím garáže chráněné proti mrazu průměrné měsíční teploty pro výpočet bilance dle ČSN 13788 tak mi automaticky se vyplní teplota Tai = 5°C (stejná pro všechny měsíce) a vlhkost Fii (např. v letních obdobích 100%).
Teploty Tii si v jednotlivých měsících upravím dle odhadované možné teploty.
Nevím zda takto postupuji správně, ale výpočty se mi nějak nezdají (porovnával jsem skladbu s finálním živičným pásem a mPVC).
Mikroventilační vrstva a difuzní odpor mechanicky kotvených hydroizolací
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
07.09.2011 21.29 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 25353x
Otázka:
Zajímalio by mě, jestli se dá zohlednit existence mikroventilační vrstvy při výpočtu prostupu tepla a vlhkosti konstrukcí ploché pochozí střechy s klasickým pořadím vrstev (ŽB deska,spádovaný EPS 150 S, geotextilie, mikroventilace, geotex.,fatrafol 810,geotex.,dlažba na terče) v programu Teplo 2010.
Napadlo mně pouze zmenšení faktoru difuzního odporu fatrafolu, ale nevím kolikrát.
Vlastně jisté snížení by se mělo do výpočtu zahrnout již kvůli realizaci hydroizolačního souvrství (cca 10x ?)
< 1 .. 10 11 12 13 14 Stránka 15 16 17 18 19 20 .. 36 >