zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Novinky v programech pro stavební fyziku
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně | Area | Teplo | Simulace | Ztráty | Stabilita | Mezera
21.10.2011 11.22 | | Komentáře: 8 komentářů | Přečteno: 47966x
Programy verze 2011
V brzké době bude zahájen prodej nových verzí tepelně technických programů Area, Energie, Mezera, Teplo, Stabilita, Simulace a Ztráty upravených tak, aby byly v souladu s nově vydanou ČSN 730540-2 "Tepelná ochrana budov - Požadavky".
Kromě aktualizace na nové znění normy byla ve všech programech přidána i řada nových funkcí....
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
Kategorie » téma: Teplo
26.07.2011 11.30 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27591x
Stručný návod pro práci v programu Teplo 2011
Obvodová stěna ze slámy - posouzení v programu Teplo
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
04.09.2011 23.06 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25574x
Otázka:
Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).
Dodavatel mi napsal toto:
"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."
Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.
Prosím o Váš názor.
Mikroventilační vrstva a difuzní odpor mechanicky kotvených hydroizolací
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
07.09.2011 21.29 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 27976x
Otázka:
Zajímalio by mě, jestli se dá zohlednit existence mikroventilační vrstvy při výpočtu prostupu tepla a vlhkosti konstrukcí ploché pochozí střechy s klasickým pořadím vrstev (ŽB deska,spádovaný EPS 150 S, geotextilie, mikroventilace, geotex.,fatrafol 810,geotex.,dlažba na terče) v programu Teplo 2010.
Napadlo mně pouze zmenšení faktoru difuzního odporu fatrafolu, ale nevím kolikrát.
Vlastně jisté snížení by se mělo do výpočtu zahrnout již kvůli realizaci hydroizolačního souvrství (cca 10x ?)
Podlaha na zemině - kondenzace vodní páry. Lze hodnotit programem Teplo?
Kategorie » téma: Teplo
22.02.2010 13.56 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25240x
Otázka:
obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?
< 1 .. 11 12 13 14 15 Stránka 16 17 18 19 20 21 .. 37 >