Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

Rad by som sa opytal ci je mozne nejakym sposobom kopirovat nove vytvorene polozky databazy konstrukcii do novsej verzie. Mam zakupeny SW Teplo 2010 a planujem upgrade na 2011 a bol by som rad ak by som to nemusel prerabat rucne.

Otázka:

Jak z výsledků výpočtu programu Teplo zjistím hmotnostní vlhkost jednotlivých vrstev konstrukce? Jedná se mi hlavně o dřevo, které má mít podle ČSN 730540 max. 16% hmotnostní vlhkosti.

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet součinitele prostupu tepla stropu nad nevytápěným suterénem, respektive si nejsem jist zadáním součinitele přestupu tepla Rse na vnější straně konstrukce. Je správné zadat hodnotu Rse=0,17? (Předpoklad,že v suterénu bude výměna vzduchu k exteriéru 0,5 (těsná obálka,bez ventilačních otvorů).

v normě ČSN EN ISO 6946 jsem našel ,že Rse=0,04........(článek 5.2)....ale přeci to je hodnota pro venkovní prostředí, kde normálně "fouká".................v suterénu je výměna vzduchu jak jsem psal uvažovaná cca 0,5/hod.............tak já bych zadal pro konstrukci stropu nad suterénem (tepelný tok dolů) U= 1/(0,17+R+0,17).....stejně tak pro stěnu mezi nevytápěným suterénem a a vytápěným prostorem U=1/(0,13+R+0,13) ..........dělám chybu, nebo je to přípustné?

Do konce tohoto týdne umístíme na www.kcad.cz k bezplatnému stažení 4. update programu Teplo 2014. Verze 2014.4 obsahuje sice jen jednu, ale zato poměrně důležitou novinku.

Ke každé zadávané vrstvě hodnocené konstrukce byl přidán přepínač, který umožňuje nastavit, zda se má či nemá příslušná vrstva zohlednit při výpočtu součinitele prostupu tepla:

Volba typu zohlednění vrstvy

Bude-li vrstva vyloučena z výpočtu součinitele prostupu tepla, nezohlední se ani při souvisejících výpočtech tepelného odporu, vnitřní povrchové teploty, teplotního faktoru, poklesu dotykové teploty a teplotního útlumu. Uvažována bude pouze při výpočtu šíření vodní páry konstrukcí.