Otázka:

Chtěl bych si jen pro upřesnění a ujištění, že počítám dobře, ujasnit zadávání Základní popis objektu - "Exponovaného obvodu podlahy P" a Popis jednotlivých místností v objektu – „Obvod podlahy“

Do exponovaného obvodu dávám jen obvod objektu při styku se zeminou a do obvodu podlahy dávám vše, co je ve styku s exteriérem. Když počítám ztráty po místnostech, tak v 1.NP budu zadávat k místnostem obvod místnosti ve styku s ex a v celkovém součtu se to bude rovnat P, a v 2 np to bude zadávat stejným způsobem.... Obvod podlahy se rovná exponovanému obvodu u přízemním objektů a u patrových bude celkový obvod podlahy vždy větší než exponovaný obvod P?

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem ohledně výpočtu podlah na terénu v programu Ztráty 2011. Pokud mají podlahy stejné U nebo se jen málo liší, je vše v pořádku, (použije se B´ vypočtené pro celou budovu) - toto je uvedeno i v normě ČSN EN 12831 čl. 7.1.3 pro podlahy s U<0,5. U rekonstrukcí je však situace podstatně jiná, některé podlahy se dají zateplit, některé ne. Také rozdíly v hodnotách U podlah na terénu se značně liší. Pak by se podle ČSN EN 12831 mělo počítat B´ metodou po jednotlivých místnostech. I když jsem v programu zadával hodnoty jednotlivých podlah na terénu Ag a P podle skutečnosti, program počítal stále s B´pro celou budovu). Zkoušel jsem dosazovat různé hodnoty a porovnával výpočty. Změna proběhla pouze, když jsem zadal jiné hodnoty pro celou budovu.

TEORIE: Změny v EN 12831-1 "Výpočet tepelného výkonu"

Nová evropská norma EN 12831-1:2017 (v ČR platná od dubna 2018) byla oproti dosavadnímu znění poměrně zásadně přepracována.

Některé změny jsou spíše drobnější. Patří k nim upravené vztahy pro výpočet celkové tepelné ztráty budovy a její dílčí části (např. podlaží) a pro výpočet činitelů teplotní redukce. Ty nově vyjadřují nejen vliv teplotního rozdílu působícího na danou konstrukci (jako dosud), ale i vliv výšky místnosti, pokud překročí 4 m. Norma pro takto vysoké místnosti nově definuje výpočet průměrné vnitřní návrhové teploty a průměrné vnitřní povrchové teploty dílčích konstrukcí - a s pomocí těchto hodnot pak určuje jak činitele teplotní redukce, tak tepelnou ztrátu větráním...

Pro ty z vás, kteří mají zakoupené Ztráty 2018, je k dispozici bezplatný update 2018.1 - je přístupný v sekci ke stažení.

Info o novinkách v předchozím článku na blogu.

Otázka:

Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.

Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.

Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).