ZOOM: Aktivní chladící trám

Další detailní návod ukazuje způsob zadání aktivních chladících trámů (trámců / indukčních jednotek) do programu Energie. Inspirací byl následující dotaz:

Chtěla bych se Vás zeptat, jak do Energie správně zadat chlazení pomocí aktivních stropních trámů. Jde o kombinaci chlazení primárního vzduchu dodaného VZT jednotkami (zdroj chladu je integrované chlazení - kompresory ve VZT jednotce a sekundárního (cirkulačního vzduchu) - zdroj chladu budou tepelná čerpadla země voda.

Primární vzduch přiváděný do trámů je chlazen integrovaným chlazením ve VZT jednotce o teplotě chladiva 6/12° na 17°C.

Sekundární vzduch (cirkulační) je chlazen vodou 16/22 (zdroj tepelná čerpadla země voda). Předpoklad je, že potřebu chladu pro sekundární vzduch pokryjí tepelná čerpadla 2/3 pasivním chlazením a 1/3 aktivním chlazením za pomocí kompresoru tepelných čerpadel.

ZOOM: Elektrokotel a elektřina z FV systému

V detailním návodu se tentokrát podíváme na to, jakým způsobem lze zadat v Energii zdroje tepla využívající elektřinu částečně z ostrovního FV systému a částečně z veřejné sítě. Inspirací byl následující dotaz:

Prosím o doporučení, jak zadat hlavní zdroj tepla pro vytápění krb s teplovodním výměníkem a vedlejší zdroj tepla elektrokotel využívající elektřinu z vlastních fotovolt. panelů, resp. z veřejné sítě. Předpokládám pokrytí topného času krbem 50 %, elektrokotlem s el. energií z fotovoltaiky 30 % a elektrokotlem s el. energií z veřejné sítě 20 %.

Teplá voda se připravuje akumul. ohřevem elektrokotlem využívajícím primárně elektřinu z fotovolt. panelů (80%), případně z veřejné sítě (zbytek).

Zajímalo by mne, jak promítnout vlastní el. energii z fotovoltaiky ke snížení primární energie.

Otázka:

Hodnotím detail návaznosti podlahy na zemině na obvodovou stěnu, která je založena mírně (na výšku cca 3 tvarovek) pod terénem. Skladba podlahy je celkem klasická:

- nášlapná vrstva + mazanina 50 mm

- PE folie

- EPS 150 mm

- asf. pás na podkladním betonu.

Klient požaduje výpočet roční bilance kondenzace v podlaze a v návaznosti na stěnu. Odkázal jsem ho na ČSN 730540-2, kde se píše, že se podlaha na terénu z hlediska roční bilance nehodnotí ("Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině..."), ale nepomohlo to.

Existuje nějaká možnost, jak skladbu rozumně vyhodnotit?

Otázka:

Energie v některých svých částech umožňuje zadání tepelného odporu (podlahy suterénu, stěny suterénu, atd.). Chtěl jsem se jenom ujistit zda se jedná o tepelný odpor bez vlivu přestupů R (m2K/W) nebo zda se jedná o tepelný odpor RT (m2K/W)?

Otázka:

Řešíme PENB pro zimní stadion. Celý objekt jsme rozdělili do několika zón: hala 5°C, prostory pod tribunami 20°C, administrativa 20°C, fitness a schodiště 15°C.

Konstrukce objektu nejsou zatepleny, obvodové zdivo prostor mimo halu je cihelné a průměrný součinitel prostupu tepla částí budovy mimo halu vychází Uem=0,79W/m2.K, což vede ke klas.třídě G.

Hala není přímo vytápěna, naopak je tam velká spotřeba energie na chlazení ledové plochy, proto ji uvažujeme jako zónu. Dle správců je tam v zimních měsících teplota okolo 5°C (nepřímo z obklopujících zón).

Když takto zadáme generovat PENB, energetická třída celého komplexu vyjde v A, i celkový součinitel prostupu tepla vyjde A, protože největší objem komplexu zabírá hala s 5°C a Uem se podle toho přepočítá.

Mohl byste nám poradit, jak správně halu zimního stadionu zadat, aby celkový součinitel prostupu tepla nebyl zkreslován?