zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Referenční neobnovitelná primární energie pro novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
13.01.2020 17.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 4021x
Otázka:
Počítám novostavbu RD v Energii 2019-7 a zadávám, že jde o RD s téměř nulovou spotřebou energie. Zde bych rád rozklíčoval požadavek na neobnovitelnou energii.
Referenční budova mě vyšla 168 kWh/m2.a a pro zatřídění do klas. třídy vychází 243 kWh/m2.a.
Jak získám požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou, když si vezmu 243 x 0,75 (neboli snížení o 25% - vyhláška 78/2013 Tab. 5.) = 182 kWh/m2.a což nesedí s referenční hodnotou?
Proč vychází referenční hodnota Uem pro budovu s téměř nulovou spotřebou nižší než pro novostavbu?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
30.07.2019 14.13 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19095x
Otázka:
Narazil jsem na zásádní problém v Energii 2017 - u budovy s téměř nulovou spořebou energie nedochází u zón k přenásobení referenční hodnoty Uem korekcí pro návrhovou teplotu mimo 18-22 °C. Tudíž je ref. Uem ve výsledku měkčí, než když hodnotím pouze "novou budovu" (kdy k uvedené korekci dochází správně).
Nemůžu tedy vyhotovit PENB pro budovu, kde je hlavním provozem bazén a saunové prostory (tedy návrhové teploty 28-24 °C).
Hodnoty UN20 pro lehké obvodové pláště
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
11.06.2019 19.26 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21591x
Otázka:
Mohu se zeptat na jeden rozpor s ČSN 730540-2:2011 týkající se LOP, na který jsem narazil v programu ENERGIE 2017?
V nápovědě programu se uvádí, že požadavek na UN,20 je 1,5 W/m2.K stejně jako pro okno (pro průsvitné části LOP). Norma ČSN 730540-2:2011 však uvádí vztah 0,7+0,6*fw a je-li fw=1,0 (celoprosklený LOP), tak je požadavek na UN,20 = 1,3 W/m2.K.
RETRO: Energetický průkaz pro větší změnu budovy s velkou nástavbou či přístavbou
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
30.04.2019 11.24 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 15836x
Další vydání našeho retro občasníku se týká tématu, které průběžně diskutujeme od roku 2013: zpracování průkazu energetické náročnosti budovy pro budovu, která podstupuje větší změnu a současně je doplňována o velkou nástavbu či přístavbu.
Inspirací byl následující dotaz:
Hodnotím částečnou rekonstrukci objektu s půdní nástavbou s větší plochou než 25% původní plochy.
Nástavbu posuzuji jako novostavbu samostatným PENB. Poté vyhotovuji druhý PENB na celou budovu jako větší změnu dokončené budovy, ale v tomto kompletním již nezaškrtávám u konstrukcí nástavby položku „měněné konstrukce“, protože již bylo řešeno průkazem na „novostavbu přístavby“ a posuzuju jen zbylé měněné mimo nástavbu.
Je to správně?
Má se při tvorbě PENB používat účinnost vztažená k výhřevnosti nebo ke spalnému teplu?
Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
03.04.2019 19.15 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24454x
Otázka:
Chci se zeptat na sezónní účinnost výroby tepla zdrojem (plynový kondenzační kotel).
V nápovědě v programu jsou udávány hodnoty přes 100% tzn. vztažené k výhřevnosti, ale dle ČSN 73 0331-1 jsou pro výpočty uvažovány a tabelovány hodnoty vztažené ke spalnému teplu (nemluvě o předchozí TNI, kde ani nebyl žádný převodní vzorec a braly se hodnoty ke spalnému teplu).
Které hodnoty tedy správně zadávat?