zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Další vydání našeho retro občasníku se týká tématu, které průběžně diskutujeme od roku 2013: zpracování průkazu energetické náročnosti budovy pro budovu, která podstupuje větší změnu a současně je doplňována o velkou nástavbu či přístavbu.

Inspirací byl následující dotaz:


Hodnotím částečnou rekonstrukci objektu s půdní nástavbou s větší plochou než 25% původní plochy.

Nástavbu posuzuji jako novostavbu samostatným PENB. Poté vyhotovuji druhý PENB na celou budovu jako větší změnu dokončené budovy, ale v tomto kompletním již nezaškrtávám u konstrukcí nástavby položku „měněné konstrukce“, protože již bylo řešeno průkazem na „novostavbu přístavby“ a posuzuju jen zbylé měněné mimo nástavbu.

Je to správně?

Otázka:

Chci se zeptat na sezónní účinnost výroby tepla zdrojem (plynový kondenzační kotel).

V nápovědě v programu jsou udávány hodnoty přes 100% tzn. vztažené k výhřevnosti, ale dle ČSN 73 0331-1 jsou pro výpočty uvažovány a tabelovány hodnoty vztažené ke spalnému teplu (nemluvě o předchozí TNI, kde ani nebyl žádný převodní vzorec a braly se hodnoty ke spalnému teplu).

Které hodnoty tedy správně zadávat?

TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.

Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.

Otázka:

Pročítám si vyhlášku, kde stále tápu nad smyslem ust. § 5 odst. 2 písm c). Jeví se mi trochu nesrozumitelné.

Mám-li např. budovu s ostrovní fotovoltaikou, kde část elektřiny se využije na přípravu teplé vody, část na běh běž. spotřebičů a část se nevyužije, pak snad pro určení celkové primární energie bych měl zadat, kolik vyrobené elektřiny se nevyužije.

Toto se však v Energii nezadává. Proč?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 19 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

20.05.2019 09.09 » Přechod z Průkazu od spol. Protech

Nabízíme zvýhodněný přechod z aplikace Průkaz od společnosti PROTECH. Více informací zde.

07.05.2019 16.43 » Energie 2019.2

Pro uživatele s licencí Energie 2019 je k dispozici bezplatný update 2019.2.