řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

ZOOM: Dynamické propojení neprůsvitných konstrukcí a výplní otvorů 2

Tento článek navazuje na předchozí detailní návod a popisuje, jakým způsobem lze vytvořit dynamickou vazbu mezi neprůsvitnými konstrukcemi a výplněmi otvorů u nevytápěných prostorů.

Celkový postup zadávání je obdobný jako u obalových konstrukcí zóny v kontaktu s vnějším vzduchem. Určité rozdíly, které budou dále popsány, vyplývají především ze způsobu, jakým se obállka nevytápěného prostoru zadává.

ZOOM: Dynamické propojení neprůsvitných konstrukcí a výplní otvorů

Program Energie 2019 nabízí jako jednu z novinek možnost přiřadit výplně otvorů k neprůsvitným konstrukcím, čímž se mezi nimi vytvoří dynamická vazba. Díky ní se pak automaticky přepočítají plochy stěn či střech, pokud dojde ke změně plochy v nich umístěných oken. Dosud podporované postupy zadávání jsou sice i nadále zachovány v plném rozsahu, ale nový způsob může značně usnadnit práci - a to zvláště při hodnocení různých variant teprve projektované budovy.

Podívejme se v detailním návodu, jakým způsobem nové alternativní zadávání funguje.

TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.

Po mnoha měsících intenzivní práce můžeme s radostí oznámit, že byla dokončena komplexní aktualizace programu Energie na soubor nových evropských výpočetních norem v čele s EN ISO 52016-1. Program ve verzi 2019 prochází fází finálního testování a brzy bude k dispozici jako upgrade pro všechny registrované uživatele předchozích verzí.

Novinek v programu je tentokrát více, než bývá zvykem. Příčinou jsou hlavně upravené či zcela nové výpočetní postupy a doporučené hodnoty v EN ISO 52016-1, EN 16798-7, EN ISO 13370, ČSN 730331-1 a dalších normách vydaných v loňském roce, kvůli kterým musel být přepracován nejen výpočetní modul programu, ale částečně i zadávání některých vstupních údajů.

Nová verze Energie 2019 nicméně nereaguje jen na změny v normách (tj. na zrušení dosavadní EN ISO 13790 a její nahrazení EN ISO 52016-1), ale nabízí i řadu dosud nedostupných funkcí podle námětů a připomínek našich uživatelů (velmi za ně děkujeme!). Nejzásadnější z těchto novinek je alternativní způsob zadávání neprůsvitných konstrukcí s dynamickou vazbou na výplně otvorů, který umožňuje automatické přepočítávání plochy stěn či střech při jakékoli změně plochy oken a dveří.

Detailní popis všech změn najdete dále...

Otázka:

V programu Fotovoltaika se pracuje s daty tzv. "Referenčního klimatického roku" (dále RKR), přičemž v rámci zakoupené licence jsou zde data pro 14 lokalit. V samotném programu je návod, kde získat data pro konkrétní (řešenou) lokalitu, avšak nenašel jsem návod, jak získaná data do programu implementovat.

Jelikož pro právě zpracovávaný posudek do programu NZÚ jsem již objednal data RKR pro řešenou lokalitu, v nejbližší době mne implementace čeká a z tohoto důvodu bych Vás chtěl požádat o radu, jak vlastní implementaci dat správně provést?

Je nutné při nahrávání dat zachovat formátování buněk nebo naopak všechny nastavit na "obecný"?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 253 >