Otázka:

Řeším problém se zateplením půdní vestavby ovčí plstí Merino (zatím naštěstí ve fázi výstavby), která je provedena mezi krokvemi tak, že ze strany interiéru není provedena parozábrana (a investor s ní ani podle doporučení dodavatele plsti neuvažuje). Tloušťka izolace je 240mm, v části 120mm, nad izolací je (bez odvětrávací mezery) provedena pojistná difuzní fólie Jutadach, dále následuje pálená krytina na kontralatích. V současné době se na difúzní fólii v místech, kde je Merino tl. 120mm objevila námraza, která roztává a skapává na zem. V místech s TI tloušťky 240mm jsem žádný problém nepozoroval. Dodávám, že v současné době se jedná o nevytápěnou půdu, v sousedním prostoru, odděleném pouze otvorem se závěsem se občas topí v krbových kamnech.

Výpočtem v TEPLE mi vyšlo, že by kondenzace na difúzní fólii měla být v obou případech, ale v reálu je pouze u menší tloušťky izolace. Máte s ovčí plstí nějaké zkušenosti, jak její vlastnosti do programu zadávat (údajně by měla vlhkost absorbovat a tím prý není nutná parozábrana)?

Otázka:

Při prozkoumávání výpočtu požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla v ČSN 73 0540-2:2011 nerozumím jedné věci. Rovnice (15) Uem = HT / A odkazuje na výpočet HT podle EN ISO 13789, tzn. chápu-li to dobře, pak podrobně HT = HD + Hg + HU + HA, kde Hg je podle EN ISO 13370 atd. V popisném odstavci pod vzorcem se ale mluví o redukčních činitelích b a v příkladu v příloze (tabulka B.2) se HT počítá jen zjednodušeně jako suma (Aj * Uj * bj), podlaha na terénu má dokonce velmi zjednodušeně jen jedno b, tzn. příklad ani neuvažuje rozdělení do zón podle vzdálenosti od terénu a jim odpovídajících b podle ČSN 73 0540-3. Jak to tedy je?

Zároveň nikde nevidím možnost zahrnout tepelné vazby přirážkou delta Utbm. Znamená to, že od listopadu musíme povinně počítat psí a chí všech vazeb?

Otázka:

Setkal jsem se z názorem, že SDK podhled zavěšený pod ocelovou konstrukci (skladba střechy shora: hydroizolace, PUR desky 100 mm, parozábrana, trapézový plech) bude ohrožen skapáváním zkondenzované vody, která se bude vytvářet na dolním líci střešního panelu. Po pravdě řečeno jsem se s takovýmto možným chováním nikdy nesetkal. Prověřil jsem skladbu v tepelně technickém programu Teplo 2010 - vyšlo mi maximální zkondenzované množství 0,0014 kg/m2 - což je zanedbatelné.

Oponenta to však vůbec neuspokojilo a prohlásil, že v tomhle případě se vodní pára nechová tak, jak je uvažováno v tomto výpočtovém programu. Navrhuje nějaké samostatné odvětrávání tohoto prostoru, což by mohl být vzhledem k tomu, že ten SDK podhled plní protipožární funkci, menší problém. Neměl jste s takovouto skladbou nějakou zkušenost, ať už třeba dobrou nebo i špatnou? Myslíte, že by to mohlo být bez problémů, tak jak to předpokládá výpočet?

Otázka:

Vyhodnocovací modul programu Energie 2011 uvádí vypočtený Uem=0,54 a požadovaný Uem,N=0,54 W/m2K a tuto situaci vyhodnotí jako nevyhovující, zatímco by měl být požadavek těsně splněn. Prosím o radu.

Otázka:

Prosil bych o radu ve věci zadávání parametrů nuceného větrání s rekuperací do programu Energie 2011. Zdá se mi, že energetický zisk při porovnávání varianty domu po zateplení s původním topením a po zateplení se stejným topením ale s využitím rekuperace je neúměrně vysoký. Objem vzduchu v domě je cca 1000 m3, po zateplení a velmi těsných oknech mám přirozenou výměnu vzduchu zadánu 0,15 1/h, odvod a přívod vzduchu nuceně 300 m3, tedy cca 1/3 objemu. Podle protokolů Energie vychází úspora energie na vytápění cca 30 GJ, což se mi zdá být příliš mnoho.

Trochu mě ještě matou další věc. Pokud zadám procento časového úseku s nuceným větráním, tak ať sem dávám jakékoli číslo, výsledky se prakticky nemění. Myslel jsem, že zde se zadává prakticky doba běhu rekuperátoru, ale rozptyl 0-100 s výsledkem prakticky nijak nepohne.