zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.

Výpočet tepelných ztrát pro přerušované a tlumené vytápění

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Ztráty

23.11.2011 19.22 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 28636x

Otázka:

Jak mám zahrnout do výpočtu tepelných zrát v programu Ztráty to, že jde pouze o tlumené vytápění? V programu Energie toto zadat lze, ale nevím, jak toto zohlednit ve Ztrátách. Pokud je zadám jako přerušované, tak mi ztráty vyskočí o polovinu. A nevím, co se tedy blíží více realitě.

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet tepelné stability místnosti v letním období podle nově upravené ČSN 730540-2. Dle vašeho komentáře v časopisu Tepelná ochrana budov (č. 5/2011) jsem pochopil (nevím, jestli správně), že již nelze pro prokázání používat výpočet programem STABILITA, ale je nutné použít program SIMULACE. Chápu prosím tento postup správně - pro výpočet PENB?

Podlaha u referenční budovy podle nové ČSN 730540-2

Kategorie » téma: Stavební fyzika

16.11.2011 23.32 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20248x

Otázka:

Řeším objekt s velkou plochou podlahy (přes 1000 m2 kompaktního obdélníku), která však není nijak izolovaná (uvažované U = 3,5 W/m2.K). Dříve jsem v těchto případech spočítal tok přes zeminu pomocí ČSN EN ISO 13370 (a z toho pro přehlednost zpětně určil činitel teplotní redukce, který se pohyboval většinou mezi 0,15 - 0,20), čímž jsem dostal relativně příznivý výsledek, který jsem ocenil s vědomím, že tuto konstrukci nebudu nijak upravovat.

Jak postupovat v případě nové ČSN, kde se uvažuje ref. budova a tedy U(požadované)=0,45. Pokud zadám pro referenční i pro moji konkrétní budovu stejnou hodnotu "b", pak budu mít velké problémy dosáhnout požadovaného Uem. Lze to řešit tak, že pro ref. bud. zadám "b" dle ČSN 730540-3 (tedy v tomto případě zřejmě b= 0,43) a pro konkrétní budovu provedu výpočet podle ISO  13370?

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

< 1 .. 207 208 209 210 211 Stránka 212 213 214 215 216 217 .. 316 >