zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Vliv podhledu na kročejovou neprůzvučnost stropu
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Neprůzvučnost
24.05.2010 18.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23541x
Otázka:
Mám drobný problém s programem NEPRŮZVUČNOST - chci posoudit podlahu na kročejový hluk. Mám skladbu podlahy - plovoucí - je na U nosníku, který drží sádrokartonový podhled. Počítala jsem Lw, zadala jsem tam plovoucí podlahy, ale podhled jsem zanedbala. Vím, že se tam nějak dá zadat, ale nevzpomínám si jak. Myslím, že bych také měla vypočítat Rw, že?
Vnitřní tepelná kapacita zóny: pravidla výpočtu
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny
24.05.2010 16.38 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26953x
Otázka:
Nejsem schopen rozhodnout, zda stavba, kterou posuzuji v programu Energie, je středně těžké konstrukce či těžké konstrukce. Rozhodl jsem se tedy vnitřní tepelnou kapacitu zóny spočítat přesně.
1. dotaz:
Které konstrukce mohu do výpočtu započítávat. Pokud tomu rozumím dobře, jsou to všechny (podlahy, stropy, střechy, obvodové i vnitřní zdivo)?
2. dotaz:
Jaké části skladby konstrukce mohu do výpočtu zahrnout? Není to omezeno tloušťkou vrstvy nebo typem materiálu? Zajímá mne především systém ztraceného polystyrénového bednění. Jedná se o zdivo nosných konstrukcí s betonovým jádrem, které je ovšem obklopeno polystyrenem (tedy i z interiéru objektu). Tloušťka takovéhoto polystyrenu bude mít určitě na vnitřní tepelnou kapacitu zóny vliv a já nevím, jak toto zohlednit nebo zda tohle pomocný výpočet v Energii zohledňuje automaticky.
3. dotaz:
Také mne zajímá, jaké ploch pro obvodové konstrukce uvažovat do výpočtu, zda vnější či vnitřní rozměry?
4. dotaz:
Když jsem provedl výpočet, do něhož jsem zahrnul veškeré konstrukce, jak píši v dotazu č. 1, dosáhl jsem velmi překvapivého čísla. U objektu typu bungalov s vnitřní podlahovou plochou 138 m2 mi vyšla vnitřní tepelné kapacita zóny 226 MJ/K. Tedy když toto přepočtu na podlahovou plochu získávám 1638 kJ/K/m2, což se mi zdá vzhledem k nabízeným číslům v nápovědě docela hodně (260 kJ/K/m2 pro těžké konstrukce či 165 kJ/K/m2 pro středně těžké).
Tepelný odpor podlahy ve výpočtu dle EN ISO 13370
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén
24.05.2010 14.38 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27386x
Otázka:
Ve výpočtu tep. ztráty podlahou podrobnou metodou dle ČSN EN 13370 se zadává tep. odpor konstrukce podlahy. Zde by mě zajímalo, je-li tato hodnota zadávána včetně Rsi a Rse nebo pouze R konstrukce? U stáv. objektů, kde je nad hydroizolací často pouze betonová mazanina je tep. odpor této konstrukce je pouze cca 0,08 (m2.K)/W, v případě započtení Rsi je tato hodnota 0,25(m2.K)/W.
Lineární činitel prostupu tepla styku stěny a podlahy na zemině
Kategorie » téma: Area
24.05.2010 14.20 | | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 29496x
Otázka:
Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.
Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).
Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).
Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.
V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.
Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.
Regulace otopné soustavy: zahrnuje se do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění?
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
24.05.2010 08.49 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18065x
Otázka:
Jak je to s uvažovaním regulace otopné soustavy v programu Energie při výpočtu dle TNI 730329, kde potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinnosti otopné soustavy? Je přípustné uvažovat s regulací otopné soustavy ( pokud je v domě instalována ), nebo je potřeba tuto regulaci nechat tkz. vypnutou? Na SFŽP tvrdí, že se s regualcí počítat nemá.... , výsledky bez vlivu regulace jsou nepříznivější a dosáhnout na 70kW.h.m-2.a nebo nižší je téměř nemožné bez regulace.
< 1 .. 257 258 259 260 261 Stránka 262 263 264 265 266 267 .. 317 >