Otázka:

..Učka na cca 2/3Udop nucené větrání s rekuperací.
Ve zprávě od vzduchaře jsou 4 jednotky VZT s rekuperací o celikovém jmenovitém průtoku 11 000m3/h. Po namodelování v energii , zadání otopné přestávky mi však tepelná ztráta větráním příjde hodně vysoká. Zadal jsem vetrací množství = celkový průtok. Z logiky věci mi ale přijde, že jednotky přeci nepojedou pořád takové obrovské množství vzduchu, že to bude proměnlivé. Vzduchař mi nedokázal odpovědět, jak to bude v čase běžet, řekl mi pouze že budou čidla Co2, takže se dá předpokládat, že nepoběží když tam nebudou lidé či  jiné škodliny.
v příloze posílám grafiku z energie.
Dle citu bych to zadal někde na polovinu celkového jmenovitého množství, ale zajímal by mě Váš odborný názor.
On to tvrdě směřuje do kategorie A kvůli dotacím a mě příjde hloupé ho nutit dávat např. tepelné čerpadlo za miliony (nabízí se totiž mnohem levnější varianta připojení na stávající kotelnu), když je mů j výpočet zatížen takovouto nejistotou, kterou mám ohledně větrání.

Otázka:

..Při výpočtu potřeby tepla se postupuje dle TNI 73 0329 - 30. Mohu v programu ENERGIE použít pro výpočet přerušované vytápění, nebo vzájmu zachování stejných výchozích podmínek se hodnoty  přerušovaného vytápění nezadávají? Použití přerušovaného vytápění může změnit výslednou hodnotu měrného tepla až o 10 kWh, což je hodně. Na druhou stranu ve většině rodinných domů se používá přerušované vytápění.

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...

Otázka:

obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?

Otázka:

Dobrý den, v rámci výpočtu úspory energie na vytápění u bytového domu výměnou oken musím spočítat součinitel prostupu tepla střechou. Jedná se o jednoplášťovou střechu provětrávanou sítí kanálků spojených s exteriérem. Kanálky jsou umístěny nad tepelnou izolací a jsou od ní odděleny separací. Skladbou unavovat nebudu, ale můj dotaz zní:
- zanedbat vrstvy nad tepelnou izolací by asi bylo velké zkreslení?
...