Otázka:

Chci se zeptat na sezónní účinnost výroby tepla zdrojem (plynový kondenzační kotel).

V nápovědě v programu jsou udávány hodnoty přes 100% tzn. vztažené k výhřevnosti, ale dle ČSN 73 0331-1 jsou pro výpočty uvažovány a tabelovány hodnoty vztažené ke spalnému teplu (nemluvě o předchozí TNI, kde ani nebyl žádný převodní vzorec a braly se hodnoty ke spalnému teplu).

Které hodnoty tedy správně zadávat?

Energie 2019 byla uvolněna k prodeji. Byla mimo jiné aktualizována na EN ISO 52016-1 a další normy. Více informací o novinkách zde

ZOOM: Dynamické propojení neprůsvitných konstrukcí a výplní otvorů 2

Tento článek navazuje na předchozí detailní návod a popisuje, jakým způsobem lze vytvořit dynamickou vazbu mezi neprůsvitnými konstrukcemi a výplněmi otvorů u nevytápěných prostorů.

Celkový postup zadávání je obdobný jako u obalových konstrukcí zóny v kontaktu s vnějším vzduchem. Určité rozdíly, které budou dále popsány, vyplývají především ze způsobu, jakým se obállka nevytápěného prostoru zadává.

ZOOM: Dynamické propojení neprůsvitných konstrukcí a výplní otvorů

Program Energie 2019 nabízí jako jednu z novinek možnost přiřadit výplně otvorů k neprůsvitným konstrukcím, čímž se mezi nimi vytvoří dynamická vazba. Díky ní se pak automaticky přepočítají plochy stěn či střech, pokud dojde ke změně plochy v nich umístěných oken. Dosud podporované postupy zadávání jsou sice i nadále zachovány v plném rozsahu, ale nový způsob může značně usnadnit práci - a to zvláště při hodnocení různých variant teprve projektované budovy.

Podívejme se v detailním návodu, jakým způsobem nové alternativní zadávání funguje.

TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.