zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Po mnoha měsících intenzivní práce můžeme s radostí oznámit, že byla dokončena komplexní aktualizace programu Energie na soubor nových evropských výpočetních norem v čele s EN ISO 52016-1. Program ve verzi 2019 prochází fází finálního testování a brzy bude k dispozici jako upgrade pro všechny registrované uživatele předchozích verzí.

Novinek v programu je tentokrát více, než bývá zvykem. Příčinou jsou hlavně upravené či zcela nové výpočetní postupy a doporučené hodnoty v EN ISO 52016-1, EN 16798-7, EN ISO 13370, ČSN 730331-1 a dalších normách vydaných v loňském roce, kvůli kterým musel být přepracován nejen výpočetní modul programu, ale částečně i zadávání některých vstupních údajů.

Nová verze Energie 2019 nicméně nereaguje jen na změny v normách (tj. na zrušení dosavadní EN ISO 13790 a její nahrazení EN ISO 52016-1), ale nabízí i řadu dosud nedostupných funkcí podle námětů a připomínek našich uživatelů (velmi za ně děkujeme!). Nejzásadnější z těchto novinek je alternativní způsob zadávání neprůsvitných konstrukcí s dynamickou vazbou na výplně otvorů, který umožňuje automatické přepočítávání plochy stěn či střech při jakékoli změně plochy oken a dveří.

Detailní popis všech změn najdete dále...

Otázka:

V programu Fotovoltaika se pracuje s daty tzv. "Referenčního klimatického roku" (dále RKR), přičemž v rámci zakoupené licence jsou zde data pro 14 lokalit. V samotném programu je návod, kde získat data pro konkrétní (řešenou) lokalitu, avšak nenašel jsem návod, jak získaná data do programu implementovat.

Jelikož pro právě zpracovávaný posudek do programu NZÚ jsem již objednal data RKR pro řešenou lokalitu, v nejbližší době mne implementace čeká a z tohoto důvodu bych Vás chtěl požádat o radu, jak vlastní implementaci dat správně provést?

Je nutné při nahrávání dat zachovat formátování buněk nebo naopak všechny nastavit na "obecný"?

Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.

Příjemné svátky a šťastný rok 2019!

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area

23.12.2018 11.14 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 90003x

Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům našeho blogu přejeme příjemné vánoční svátky a všechno dobré v příštím roce.

Vlhkostní pole vypočtené programem Area 2017 (vstupní data z generátoru MeshGen Area)
Vlhkostní pole vypočtené programem Area 2017 (vstupní data z generátoru MeshGen Area)

Děkujeme za dosavadní přízeň a těšíme se na další spolupráci. Ať vám rok 2019 přinese jen radost, štěstí, pevné zdraví a mnoho objevů nejen při zpracovávání tepelně technických výpočtů.

Kolektiv K-CAD s.r.o.

Otázka:

Pročítám si vyhlášku, kde stále tápu nad smyslem ust. § 5 odst. 2 písm c). Jeví se mi trochu nesrozumitelné.

Mám-li např. budovu s ostrovní fotovoltaikou, kde část elektřiny se využije na přípravu teplé vody, část na běh běž. spotřebičů a část se nevyužije, pak snad pro určení celkové primární energie bych měl zadat, kolik vyrobené elektřiny se nevyužije.

Toto se však v Energii nezadává. Proč?

< 1 .. 59 60 61 62 63 Stránka 64 65 66 67 68 69 .. 316 >