Pravděpodobně během příštího týdne uvolníme bezplatný update Energie 2016.6, v němž budou hlavně aktualizovány emisní faktory CO2 podle vyhlášky 309/2016 Sb., kterou byla novelizována původní vyhláška 480/2012 Sb. (program dosud nabízel hodnoty emisních faktorů podle původního vydání vyhlášky 480/2012 Sb.).

Z programu byla dále odstraněna možnost generování energetického štítku a energetického průkazu do formátu DOC. Program tedy podporuje generování těchto dokumentů již jen do formátu PDF. Důvodem bylo nejen velmi dlouhé trvání a časté kolabování přenosu dat do MS Wordu a potíže s jeho každou novou verzí (MS Word bohužel nereaguje ve všech verzích na stejné příkazy stejně), ale i zvětšující se rozdíly mezi možnostmi dokumentu PDF a DOC.

Nad touto změnou jsme delší čas váhali, protože jsme nechtěli zaskočit uživatele, kteří přes všechny nevýhody generování do formátu DOC používají. Bohužel jsme ale nakonec došli k tomu, že nejsme dále schopní zajistit, aby se dokumenty v DOC vyplňovaly zcela stejně jako dokumenty v PDF. Souběh generování do dvou formátů tedy musíme bohužel zrušit. Omlouváme se všem, kteří formát DOC používali.

Další změny jsou spíše drobné a jejich přehled najdete dále...

Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.

Otázka:

Pokud provádím termovizní měření v zimním období v bytě a pečlivě shromáždím všechna data, tak jsem z termovizního snímku schopen vyčíst vnitřní měřenou teplotu povrchu zdiva daného detailu a spočítat teplotní faktor. A dotaz zní: s čím mám tento teplotní faktor porovnat?

a) S teplotním faktorem daným normou pro normové extrémní podmínky?
b) S teplotním faktorem spočítaným za podmínek měření, což je hodnota značně benevolentnější.

Nebo považujete tento postup za zcestný?

Otázka:

Hodnotím využitelnost FV systému v RD, kde je akumulační nádrž pro přípravu TV (standardně ohřívaná elektrickým kotlem). Potřebuji zadat akumulaci přebytků z FVE do této akumulační nádrže. Bez zadání akumulace do nádrže mi vychází velmi malá míra využití elektřiny z FVE.