Otázka:

Jedná se mi o výpočet lineárního činitele prostupu tepla - styku obvodové stěny a podlahy na zemině. Použil jsem postup dvou modelů s odečtením tepelné propustnosti Lg od celkové propustnosti L podle vztahu, který uvádíte na webu FSv ČVUT:

Výpočet Psí pro vnější rozměry

Není mi ovšem jasný podíl (bf,e ku bf,i), pro který platí:

bf,e - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnější strany v m - nevím co si pod tím mám představit, bohužel to není na žádném schématu načrtnuto (nebo jsem to nenašel)

bf,i - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnitřní strany v m - chápu tím vnitřní rozměr podlahy od okraje modelu k líci obvodové zdi.

Také mi není uplně jasný význam tohoto zlomku. (pokud jsou rozměry stejné = 1 Lg se nemění, pokud je bf,e větší než bf,i dostávám větší Lg a tím zmenšuji celkový Lineární činitel prostupu tepla - a při výpočtu se dostávám na stranu nebezpečnou tedy zmenšuji jeho vliv - možná reálně, ale nedokážu si tento vliv právě představit)

V normě ČSN EN ISO 10211 jsem tento podíl také nenašel, nebo nepochopil, myslím že se zde odečítá také pouze L2D přes podlahu.

Otázka:

Zpracovávám PENB k RD, který má podlahu 1. NP nad terénem - vzduchovou dutinou. Mám 2 problémy, protože v nápovědě je odvolávka na ČSN EN ISO 13370, čl. 10, ale to snad platí pro původní normu, ale v normě z 02/2009 jsem žádný čl. 10 nenalezl.

Jedná se mi o plochu větracích otvorů, kterých je 22 o průměru 10 cm na exponovaný obvod 30,9 m. Z těchto údajů mi vyšla plocha 0,0056 m2/m. Tato plocha by se měla podle mého názoru upravit směrem dolů, protože otvory budou osazeny mřížkami (projekt nespecifikuje). Můj reálný odhad je, že uvedená plocha by se snížila o 50 - 60% vlivem osazení mřížek.

Druhý dotaz je k předpokládané rychlosti větru ve výšce 10 m, kde se nápověda odvolává rovněž na čl. 10, ale bohužel. Objekt je sice v zastavěné obci, ale nejedná se o hustou zástavbu. Uvažoval jsem o 4,0 m/s, ale nemám k tomu žádný podklad. Potřeboval bych poradit jakou hodnotu do výpočtu uvést nebo kde tyto hodnoty naleznu.

Otázka:

Mám dotaz k používání OSB desek v dřevostavbách. Pokud je OSB deska navržena z vnitřní strany jako parobrzda (vytmelené a přelepeené spoje systémovými páskami), pak je možno uvažovat s MI = 50. Jakou hodnotu MI uvažovat u OSB sesky, která uzavírá vnější stranu nosné stěny, na kterou bude aplikován KZS. Já bych uvažoval s hodnotou MI = 20 - 30. Mohlo by to být tak správně?

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.

Otázka:

Pokud je střešní okno ve střešní rovině, která svírá s horizontem úhel, řekněme, 45°, určitě budou solární zisky tímto oknem větší než oknem o stejné ploše, ale ve stěně. Přitom v programu lze orientaci volit jen způsobem směr/horizont. Pokud mám střešní rovinu o malém sklonu, např 20-35°, používám volbu horizontu, jak ale správně postupovat u těchto vyšších úhlů?

A neprojeví se sklon i na součiniteli prostupu tepla střešního okna?