Otázka:

Mohla bych se zeptat ohledně dokončení průkazu energetické náročnosti, který se týká výrobní haly na stanovení měrné spotřeby energie referenční budovy? Zkoušela jsem porovnávat s EN 15217, ale nedošla jsem k výsledku. Podle zákona č.177/2006 Sb. jsem měla pocit, že pro výrobní budovy (haly) není třeba vypracovávat PEN, ale na stavebním úřadě ho požadují. Mohl byste mi prosím nasměrovat, jak vytvořit formulář, pokud mám zadané všechny hodnoty a potřebuji získat PEN.

Otázka:

Stavající slabě větraná střecha (skladba s nízkou vzduchovou dutinou a malou plochou provětrávacích otvorů v atikách) má být dle požadavku zateplena tak, aby její U byl pod doporučenou hodnotu normy. Původní asfaltová hydroizolace se dostává do pozice parozábrany a na masivní dodatečné tepelné izolaci horního pláště je navržena hydroizolační fólie. Původní otvory se uvažují zaslepit v rámci souběžného zateplení obvodového zdiva.

Po zadání konstrukce nového stavu skladby střechy (jako jednoplášť s uzavřenou vzduchovou dutinou) vychází minimální kondenzace buď ve vzduchové dutině nebo v textilii pod hydroizolační fólií. S přihlédnutím k malému množtví kondenzátu a kladné celoroční bilanci a k neúčasti dřevěných prvků ve skladbě střechy jsem se chtěl zeptat:

- zda je možné pro výpočet limitu max. množství kondenzátu (3% plošné hmotnosti materiálu) použít přilehlé vrstvy vzduchové dutiny ... do kterých se reálně bude kondenzát vsakovat (keramický panel nahoře alt. původní teplená izolace dole) ?

- nebo je nutné (doporučuje se) použít "expanzní trubičky" v pozicích původních odvětrávacích otvorů dutiny?

- pokud kondezace bude vycházet do textilie pod hydroizolační fólié ... nutno instalovat odvětrávací kloboučky v ploše hydroizolace?

- jsou tyto expanzních trubičky běžně na trhu a kdo je případně prodává / vyrábí ? O jejich použití jsem se dočetl v publikaci "Ploché střechy" - Grada 2009

- při zateplení jednoplášťové střechy s malými odvětrávacími otvory tepelné izolace (cca pruměru 50mm po 5m po obvodu střechy cca 500m2) ... doporučuje se použití expanzních trubiček alt. dočasné zachování odvětrávacíh otvůrků v řádu několik let pro urychlení odparu případné akumulované vlhkosti těchto vrstev před zateplením?

Otázka:

Řeším 2-zónový objekt, kde je rozdíl teplot mezi zónami deltaT=10K (20°C a 10°C). Hranice mezi zónami je dělící stěna. Nerozumím, jak je započítán vliv U-hodnoty této dělící kce.

Pokud totiž změním U u této stěny, projeví se to na toku mezi zónami, ale neprojeví se v celkovém měrném toku budovy. Přitom potřeba tepla na vytápění se při změně U mění. Chápal bych to tak, že ztráta z jedné zóny do druhé se projeví jako zisk ve druhé zóně. Mohl byste mi toto nějak vysvětlit?

Otázka:

Mám dva dotazy ohledně násobnosti výměny vzduchu při výpočtu PENB.

1. Jaká je nejnižší přípustná hodnota návrhové výměny vzduchu v zóně při výpočtu PENB dle 148? Lze po kompletním zateplení panelového domu brát 0,3 1/h? Je tato hodnota přijatelná?

2. Lze při výměně zdvojených oken uvažovat při výpočtu úspory hodnoty násobnosti výměny vzduchu 0,7 v původním a např. 0,3 v novém stavu?

Otázka:

Ze SFŽP mi přišla připomínka, u které bych si potřeboval potvrdit nebo vyvrátit, zda si jí vysvětluji správně či nikoli, v souvislosti s výpočtem odborného posudku dle TNI 730330. Je to první taková připomínka za rok, kdy jsem jim odevzdal mnoho výpočtů, u kterých tento požadavek nevznesli.

Připomínka SFŽP: - hodnocení konstrukcí doplňte o uvažované delta U.

Naše zpracování: U hodnocení konstrukcí uvádíme Un, a dle mého přesvědčení uvažované delta U zahrnuje program Energie 2010 součinitelem vlivu tepelných mostů, který se řídí tabulkou č. 2 v příslušné TNI, kde jsou delta U uvedeny.

A proto se ptám zda moje vysvětlení je správné, a nebo nikoli. A nebo prosím o radu v jakém vašem programu se dá požadovaná delta U spočítat, či podle jaké normy bych ho mohl spočítat.