Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k větrání bytů pro potřeby energetického průkazu. Setkal jsem se s následujícím řešením (v Energii 2009):
Bytová zóna nebyla počítána jako přirozeně větraná, ale jako kombinace nuceného a přirozeného větrání. Nucené větrání byl určitý časový podíl větrání koupelen a wc. Zjednodušeně - v zóně je 10 koupelen, v každé je ventilátor s výkonem 100m3/hod. Tyto místnosti se používají cca 1hod denně tj. za tento časový úsek bude celá bytová zóna větraná 10*100=1000m3/hod. Tento přístup celkově dost zhoršuje měrnou ztrátu větráním..

Otázka:

chtěl bych se zeptat, zda mi poradíte Vy nebo mě na někoho odkážete. Zakoupili jsme software TEPLO 2009. Při procházení katalogem konstrukcí jsem nenašel žádné textilie a podobné filtrační a separační vrstvy. Můžete mě navést, kde bych je nalezl, nebo v katalogu nejsou vůbec uvedeny? Dále bych se chtěl zeptat, zda plánujete doplnit katalog konstrukcí o asfaltové hyhroizolační pásy fimy Dektrade, např. glastek, elastek atd.

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázka:

dovoluji si obrátit se na Vás jako na jednu z nejvyšších autorit v oblasti stavební fyziky a prosím o radu s následujícím problémem.

Posuzuji pomocí Vašeho SW Teplo 2009 konstrukci ploché střechy.

Její skladba je následující (od interiéru):

1. 2x Fermacell; tloušťka 0,015m; lambda 0,32

2. Polyuretan pěnový tuhý opláštěný plechem; tl. 0,1m; lambda 0,025

3. Pěnový polystyren; tl. 0,126m (tvoří spádovou vrstvu – uvedená tl. je vypočtený průměr); lambda 0,033

4. OSB deska; tl. 0,01m; lambda 0,13

5. Firestone Rubber GARD EPDM; tl. 0,0011m; lambda 0,21

Venkovní teplota -19°C, vlhkost 85%; vnitřní 20°C, 55%. Jedná se o stavbu, sestavenou z jednotlivých modulů. To uvádím proto, že střecha jednoho modulu má malé rozměry, a to 9 x 4m. Vyhodnocením výsledků podle ČSN 730540-2(2007) v SW Teplo 2009 mi vychází, že nejsou splněny požadavky 2. a 3. v rámci III. Požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Doplnil jsem tedy konstrukci o parozábranu, a to mezi Fermacell a PUR (Jutafol N110 Special). Poté mi výsledek vyšel vyhovující.

Jenže nevím, zda postupuji správně, a to z toho důvodu, že PUR pěna je oplášťovaná plechem, a ten funguje sám o sobě jako parozábrana. Další parozábrana je tedy asi zbytečná ???

Vím, že zde hraje roli i spárová difuze. Ta je však v tomto případě (tedy podle mého názoru) velmi malá, neboť jak je uvedeno výše, rozměry střechy jsou malé. Příčné spáry nejsou, pouze podélné, a ty jsou utěsněny. Rovněž nevím, jakou roli hraje připevnění Fermacellu k PUR vruty, které vlastně naruší celistvost parozábrany.

Prosím tedy o radu, zda je nutné v tomto případě použít parozábranu nebo nikoliv. Pakliže nutná není, co provést s výpočtem, který uvádí, že skladba není vyhovující.

Otázka:

... prosím o kontrolu vstupních a vypočítaných hodnot v programu Energie 2009. Nejedná se samozřejmě o kontrolu ploch apod. U vyhovujícího standardu se chci zeptat na zadávání vnitřních zisků od osvětlení, ve výpočtu jsem zadal klasické žárovky a vyšla Energ. náročnost osvětlení za rok = 18 kWh/m2, při zadání úsporného osvětlení vychází Energ. náročnost osvětlení za rok = 4 kWh/m2, tento rozdíl mám tedy k dispozici abych splnil požadavek na (celkovou) měrnou  spotřebu energie EPa, která je pro RD = 142 kWh/m2. Zadáním klasických žárovek se blížím k hodnotě která vychází v nízkoenergetickém standardu dle TNI 73 0329, kde hodnota  Energ. náročnost osvětlení za rok  = 21 kWh/m2 (vychází z počtu osob).