Otázka:

Chtěl bych se zeptat na následující. Vytvářím průkaz pro polyfunkční budovu - v 1.patře jsou kanceláře a obchody, v ostatních vyšších patrech jsou byty. Celá budova má jeden společný zdroj tepla - výměníkovou stanici napojenou na horkovod. Kanceláře mají odlišný režim vytápění než byty (přes noc a o víkendu počítám vnitřní teplotu 16 stup., přes den 20 stup.), takže je modeluju jako samostatnou zónu. Mám tento režim počítat ve formuláři přerušované vytápění, i když o přerušované vytápění ve skutečnosti nejde ? Nejsou tam také žádné délky trvání zátopu ap. (v pondělí někdo přijde a na termostatické hlavici nastaví 20 stup., zdroj ale díky bytům jede neustále).

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

V návaznosti na předchozí dotaz "Tepelný tok zeminou I" - ještě jedna poznámka.

Dle TNI 730329 je nutno počítat tepelný tok zeminou detailnějším způsobem dle ČSN EN 13 790. V programu zelená úsporám se vyžaduje výpočet právě dle ČSN EN 13 790, proto by při výpočtu potřeba tepla na vytápění měl být použit tento způsob. Při "běžném" tvaru a velikosti rodinného domu však dává podstatně nepříznivější výsledky. Jak jsem měl možnost se setkat s několika případy, je tento postup často porušován a při prokazování potřeby energie na vytápění je využíván jednodušší způsob pomocí činitele teplotní redukce.

Jedná se tedy pravděpodobně o závažné porušení podmínek programu Zelená úsporám a stejné domy za stejných podmínek pak mohou vycházet velmi odlišně.

Otázka:

Jakým způsobem vypočítat v programu Area 2008 tepelnou propustnost L pro detail základu ve styku se zeminou?

Otázka:

Jakým způsobem u výpočtu podle TNI 730329 zadávat větrání zóny? V programu Energie chybí volba, zda se jedná o nucené nebo přirozené větrání. Bude se tato záležitost nějak řešit?