Otázky:

1) Prosím o posouzení správnosti postupu výpočtu v programu Energie 2009 pro program Zelená úsporám. Vliv tepelných vazeb bych chtěl počítat zvlášť pro každou obalovou konstrukci rodinného domu.

Postup :

- odškrtnu políčko "vliv tepelných vazeb zahrnout přibližně"

- u oken nebudu počítat lineární činitel prostupu ale zvýším hodnotu U ručně o 0,1  W/(m2K)

- u obvodových stěn a střechy také nebudu počítat lineární činitel prostupu ale zvýším vypočtenou hodnotu U o 0,1 W/(m2K)

- u podlahy na terénu vypočtu podle skladby lineární činitel prostupu pomocí pomocného výpočtu (buď vyberu z katalogu nebo si udělám z nějakého detailu svůj vlastní)

Vypočítám tímto stávající stav. Pokud budu chtít vyměnit jen okna změním všechny hodnoty U oken na doporučené hodnoty  tedy na 1,2 W/(m2K) a zvýším je o delta U 0,02 W/(m2K). Vypočítám tímto nový stav. Je tento postup správný? Nebo je nutné počítat všechny lineární činitele?

2) Kolik můžu obhajitelně zadat maximálně součinitel prostupu tepla stávajících oken U a kolik maximálně delta U?  Zatím jsem zadal u kastlíkových oken 2,7 a delta U 0,1 W/(m2K).

3) Kolik můžu obhajitelně zadat minimálně delta U u stávajících konstrukcí tzn. u nezateplených stěn, a téměř nezateplené střechy ?

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Otázka:

... dvoupodlažní rodinný dům: 2.NP je celé obytné - vytápění na 20 stupňů; 1.NP pouze jedna místnost obytná (taky 20 stupňů); ostatní místnosti v 1.NP jsou vedlejší a to :

garáž :  umístěná otopná tělesa; prádelna :  umístěná otopná tělesa; chodba : neizolované rozvody topení; kotelna : neizolované rozvody topení; sklep : neizolované rozvody topení; sklep : bez topení; sklep : bez topení.

Tyto místnosti jsou téměř všechny 1 m pod úrovní terénu. Je možné tyto vedlejší místnosti zvolit celkově jako druhou zónu, která bude částečně vytápěná a zvolit teplotu této zóny 10 stupňů?

Otázka:

RD ..., v suterénu je vytápěná pouze 1/4 půdorysu. Kam zadat vnitřní stěnu na rozhraní vytápěné a nevytápěné části suterénu? ("konstrukce ve styku se zeminou " - částečně či zcela nevytápěný suterén)

Otázka:

...výpočet součinitele "U" u dělících konstrukcí u nevytápěných prostorů. Konkrétně jak je to s koeficienty přestupu na chladné straně Rse?

Osobně si myslím, že by to mělo být jako u dvojplášťových konstrukcí tedy u stěn 0,13 a u stropu na půdě 0,10.

Ale rád bych si to potvrdil. V tom případě by platilo, že ta samá konstrukce bude mít různé U podle toho jestli je otočená do exteriéru nebo do vytápěného prostoru. Velké rozdíly pak vycházejí u původních nezateplených konstrukcí, které mají vysoké U. U zateplených konstrukcí už ten rozdíl patrný není.