Otázky:

1) výpočet přerušovaného vytápění, vnitřní tepelná kapacita, pomocný výpočet

Při zadání podlah nad nevytápěným suterénem program nezapočítává plochu těchto podlah (zjištěno ve výpočtu podle TNI jinde jsem to nekontroloval) pro výpočet tepelné kapacity, samozřejmě je to možné dopočítat ručně. Nebo je to nutné zadávat jinak?

2) výpočet nevytápěné prostory, konstrukce ve styku se zeminou

Nikde ve výpočtu jsem nenašel možnost zadat tepelné zisky podlahou nebo stěnou ve styku se zeminou. Jestli v nevytápěném prostoru vnitřní teplota klesne pod +5 st. C, začínají fungovat tepelné zisky od zeminy. Po té by teploty v nevytápěných prostorách vycházely reálněji a tím i součinitel teplotní redukce by se blížil vypočteným hodnotám. Dřív ve výpočtech tepelných ztrát v jiném programu, při zadání nevytápěné místnosti včetně všech obvodových konstrukcí byl dopočítána výsledná teplota v prostoru. Nešlo by to  nějak zapracovat ?

3) porovnání variant výpočtu 

Chyba v označení Měrná spotřeba energie.

Šlo by tam doplnit i kolonku Měrná potřeba pro vytápění včetně možného vyhodnocení úspory 20%, 40% a dosažení potřeby pro vytápění 15, 20, 30, 40, 55, 70 kW/m2.a (dle Zelené úsporám) ? A po té samozřejmě tisk jednotlivých formulářů v náhledu bez nutného exportu

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

1) Kde ve formulářích programu Energie 2009 zadat podlahovou plochu?

2) kde zadám způsob ohřevu TUV (energonositel, např. el. energie)

Otázka:

..Plocha schodiště respektive půdorysný prostor se započítává jednou nebo dvakrát? Např. mám z vnitřních rozměrů podlahovou plochu dvou nadzemních podlaží 2x50m tedy 100m2 plocha schodiště je cca 5m2 výsledná plocha je tedy 95 či 100m2? ..

Otázka:

Upřesnění otázky č.2 z 19.6.2009 - "Šikmá střecha s betonovou krytinou - "U", štítek obálky budovy,..." na štítek obálky budovy:

Zda je ho vůbec relevantní spouštět ze zadání úlohy zadané pro výpočet dle TNI (s B=1,0) když by se měl štítek počítat - posuzovat dle ČSN 730540 - vyhl 148 tj. s b=1,15.
Ke stejnému objektu - stejné obálce výjdou rozdílné výsledky štítku obálky budovy při výočtu - zadání dle TNI  a při zadání dle 148 (ČSN )".