Otázka:

...zadávání dat do programu Energie 2009. Mám připravit objekt RD na dotační program Zelená úsporám. Nevím, kde je chyba, ale vychází mně hodnoty o dost větší, něž by vycházet měly. Stávající objekt je jednopodlažní s částečně podsklepeným(asi 1/9 celkové plochy) nevytápěným suterénem, větrání objektu je řešeno infiltrací. Stávající objekt je z cihel plných pálených tl.450 U=1,32W/m2K a 300mm U=1,76W/m2K, strop dřevěný se záklopem a podbitím z desek U=1,38W/m2K, podlaha z betonu nad sklepem U=1,5W/m2K a nad zaminou U=2,1W/m2K, okna dvojté s jednoduchým zasklením U=2,2W/m2K.  V nově upraveném objektu jsou trochu změněny okna(plocha stávajících a nových přibližně stejná) a zatepleny obvodové konstrukce (podlaha U=0,3W/m2K, strop U=0,15W/m2K, stěny CP 450 U=0,22W/m2K, CP300 U=0,23W/m2K) a osazeny nové okna U=1,1W/m2K.  U stávajícího objektu je měrná potřeba tepla 381kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 465,4 kwh/m2.a. U objektu zatepleného je měrná potřeba tepla 84kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 144,9 kwh/m2.a. dále se mně ve výsledcích objevila položka ztráta zbytkem kostrukcí, která je záporná. Nevím o jaké ztráty jde.

Otázka:

Dá se zhodnotit v programu teplo vliv promaltovaných spar? Když hodnotím požadavek na U, tak beru teplnou vodivost stěny (respektivě zdiva) a neuvažuji s maltou. Je tento vliv zanedbatelný?

Otázka:

... chtěl bych se zeptat, jak mám v programu Teplo posoudit tepelný odpor při přestupu tepla Rsi v případě, když je na vnitřní straně stěnové vytápění? Jelikož v EN ISO 6946 jsem se nikde nedočet jak tento případ hodnotit? Dá se to v programu Teplo vypočíst?

Otázka:

Můžete mi prosím poradit, kam se uvede společná stěna mezi dvěma řadovými rodinnými domy tak, aby se zohlednila teplota o 10 stupňů nižší na sousední straně?

Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.