Otázka:

...šikmá střecha s tep. izolací 200mm mezi krokvemi (cíl dosáhnout U<=0,16 pro zelené úspory). Při použití přídavného dř. roštu s přídavnou tepelnou izolací 100mm se k této hodnotě přiblížím. Skladba však nevychází na kondenzaci Krokve 200/80 osově po 0,910mm, rošt 60/100 osově 0,660mm. Parozábrana uvnitř izolací.
- dotaz.. zda pro kondenzaci na parozábraně je pro posouzení max. množství kondenzátu nutno brát parozábranu (lehkou a nenasákavou ) a nebo možno zauvažovat s přilehlou min. vatou (plošně hmotnější ) do které by se kondenzát reálně nasál. Pak bych si mohl dovolit parozábranu umístit alespoň částečně do přídavné izolace.

Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok, nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).
Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,005 kg/m2,rok (materiál: Jutafol N AL 170 Special).

.. pro tuto skladbu bude nutné posunout parozábranu blíže k interiéru - nejlépe pod sádrokarton pak skladba začne vycházet (viz 2.konstrukce). Ale nevzniká tak prostor pro elektroinstalace.

- při náhradě přídavného roštu pro tepelnou izolaci tl. 100mm ze dřeva na hliníkové systémové profily ....
do výpočtu zadávám rozdělenou tep. izolaci na dvě tl. 30mm a 70mm (do vrstvy 30mm napočítám vliv hliníkového roštu na celou tloušťku 30mm izolace a do vrstvy 70mm napočítám vliv 2ks/m2 kotev hliníkového roštu ) ... je takovýto postup správný a nebo mohu kombinovat pro tl. vrstvy izolace 100mm dvě redukce na vazby (rošt i kotvy )? Rošt ale jinak než na celou tl. izolace mi nejde zadat (viz. 3.konstrukce) ... zde se však už nedostanu na U=0,16 a budu mít opět problém s pozicí parozábrany. Tzn. budu muset přidat tep izolaci a posunou parozábranu (viz. 4. konstrukce ). Ale pro vytvoření prostoru pro elektro-instlace pod sádrokartonem se bez 3. roštu neobejdu. Ve výpočtu je parozábrana uvažována s vlivem perforace kotvením roštů - nekvalitní provedení - pro jistotu.

Konstrukce 1. Konstrukce 2.

Konstrukce 3. Konstrukce 4.

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázka:

Když chci skončit se zadáváním dat ukazuje se mi toto upozornění …

Jedná se mi pouze o výpočet ročního zisku energie ze solárního systému – příprava TV.
Pokud nezadám objem zóny neprovede se výpočet. Musím tyto data zadávat i v mém případě? (Pouze solární systém na přípravu TV).

Otázka:

... Mám objekt dosti složitý a v jedné části je v něm jakoby zakouslá garáž. Jelikož jsou zde stěny ze starých cihel a stropy neizolované uvažuji garáž alespoň s 10 stupni ikdyž přímo asi vytápěná není. Je možné postupovat tak že v energii zadám podlahovou plochu i s garáží, převažující teplotu dám cca 19°C, ale do zprávy k zelené úsporám napíši že je podlahová plocha bez garáže jelikož jde vlastně o nevytápěný prostor. Mohu postupovat takto nebo raději s garáží nepočítat a pak dát k ochlazovaným stěnám činitel teplotní redukce cca 0,5? Pak bych se ještě rád zeptal pokud je objekt podsklepen ale strop je pod částí objektu výškově odskočen, součástí stropu je tedy jakoby část stěny, jak tam toto započítat?

Váženým průměrem upravit R stropní konstrukce? Jak ale započítat to že je ochlazovaná část stropu větší nežli půdorysná? Mám také snížit třeba R cca o 10% pokud je plocha větší o 10%?

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k větrání bytů pro potřeby energetického průkazu. Setkal jsem se s následujícím řešením (v Energii 2009):
Bytová zóna nebyla počítána jako přirozeně větraná, ale jako kombinace nuceného a přirozeného větrání. Nucené větrání byl určitý časový podíl větrání koupelen a wc. Zjednodušeně - v zóně je 10 koupelen, v každé je ventilátor s výkonem 100m3/hod. Tyto místnosti se používají cca 1hod denně tj. za tento časový úsek bude celá bytová zóna větraná 10*100=1000m3/hod. Tento přístup celkově dost zhoršuje měrnou ztrátu větráním..