Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?

Otázka:

Pokud jde o program Energie 2009, konkrétně výpočet podle TNI 730329. Jedná se rodinný dům, který je bokem přilepen na objekt souseda. Částečně na nevytápěnou garáž, částečně na atelier, kde se občas topí (odhad průměrná teplota 15°C).
Další varianta je dvojdomek. Pokud jde o roční průměr, zřejmě u souseda žádný teplotní rozdíl nebude, je tedy možno tuto konstrukci z výpočtu vypustit?
Případně jak zohlednit rozdíl vnitřních teplot oproti sousedovi (pokud budu počítat př. průměr 15°C u něj).
Zkoušel jsem něco najít v dialogu nevytápěný prostor, nebo stěny a střecha ale nějak mě nenapadá, kde a jak se to dá zadat nebo zohlednit.
Jde sice jenom o výpočet úspory 20%, tyto konstrukce tam zůstávají nezměněny a výsledek tedy ovlivní jen minimálně, ale rád bych to tam dosadil korektně.

Otázka:

Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?

Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázka:

... Mám objekt dosti složitý a v jedné části je v něm jakoby zakouslá garáž. Jelikož jsou zde stěny ze starých cihel a stropy neizolované uvažuji garáž alespoň s 10 stupni ikdyž přímo asi vytápěná není. Je možné postupovat tak že v energii zadám podlahovou plochu i s garáží, převažující teplotu dám cca 19°C, ale do zprávy k zelené úsporám napíši že je podlahová plocha bez garáže jelikož jde vlastně o nevytápěný prostor. Mohu postupovat takto nebo raději s garáží nepočítat a pak dát k ochlazovaným stěnám činitel teplotní redukce cca 0,5? Pak bych se ještě rád zeptal pokud je objekt podsklepen ale strop je pod částí objektu výškově odskočen, součástí stropu je tedy jakoby část stěny, jak tam toto započítat?

Váženým průměrem upravit R stropní konstrukce? Jak ale započítat to že je ochlazovaná část stropu větší nežli půdorysná? Mám také snížit třeba R cca o 10% pokud je plocha větší o 10%?