řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Zadání lehkého obvodového pláště (LOP) do Energie
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
18.05.2011 12.00 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 24980x
Otázka:
Zajímalo by mě, jak postupovat, když potřebuji zadat do Energie budovu s lehkým obvodovým pláštěm. Pro LOP mám totiž k dispozici jen souhrnný souč. prostupu tepla, který platí pro celou fasádu, tj. plné i prosklené výplně. Stejně tak mám k dispozici jen jednu požadovanou hodnotu UN. Fasáda se ale skládá z plných výplní, které by se měly zadat asi mezi stěny, a průhledných výplní, které by se asi měly zadávat mezi okna....
Vysypání dutin cihelné tvarovky s velkým počtem malých dutin perlitem
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
31.05.2011 14.26 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22708x
Otázka:
Řeším teď stěnu z materiálu HELUZ STI 30 broušená na celoplošné lepidlo a nemůžeme se shodnout jestli má smysl ji vysypávat perlitem. Stěna je umístěná mezi obytnou zónou a zateplenou garáží, která by měla být i lehce temperovaná.
Poměr vzduchových dutin ve tvárnici je kolem 56 %. U tvárnice dle výrobce je 0,34 W/m2K.
Je možné toto nějak jednoduše namodelovat? Nebo odhadnout?
Vliv regulace otopné soustavy na potřebu tepla na vytápění
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
31.05.2011 15.56 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20063x
Otázka:
Rád bych se zeptal, jak výpočtově funguje zaškrtávátko v Energii "zóna je vytápěna otopnou soustavou s regulací". Proč (a jak) se tento fakt promítá do POTŘEBY tepla na vytápění (která by ze své definice vliv typu otopné soustavy podle mého názoru zahrnovat neměla)?
Riziko chyb při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla v místě založení stěny ... coby slovo do vlastních řad
Kategorie » téma: Area
05.05.2011 19.53 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 27413x
Našim čtenářům:
Pozorní čtenáři našeho blogu již určitě zjistili, že si jeho hlavní autor občas odporuje a po několika měsících sdělí překvapeným uživatelům něco trochu jiného, než tvrdil původně... a ještě to své původní tvrzení ani neopraví. Inu... nevěřte nikomu nad třicet.
Na jeden takový případ nás právě upozornil pozorný kolega a já to tímto napravuji... a samozřejmě se omlouvám, že jsem to neopravil už dávno.
Jedná se o výpočet lineárního činitele prostupu tepla v uložení stěny na základ u nepodsklepené budovy - tedy o zcela standardní a častý případ. Přesto lze v tomto výpočtu udělat zásadní chybu, kterou se mi bohužel povedlo v jednom ze starších příspěvků udělat také.
Pokud je tepelná izolace v podlaze umístěna nad úrovní okolního terénu, žádné problémy s výpočtem nevzniknou. Jinak je tomu ale v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod úrovní okolního terénu, tedy kdy detail založení stěny vypadá např. takto:
![]() |
Základ stěny |
V takovém případě je nutné postupovat opatrně...
OSB desky a jejich faktor difuzního odporu
Kategorie » téma: Stavební fyzika
14.05.2011 19.15 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24377x
Otázka:
Mám dotaz k používání OSB desek v dřevostavbách. Pokud je OSB deska navržena z vnitřní strany jako parobrzda (vytmelené a přelepeené spoje systémovými páskami), pak je možno uvažovat s MI = 50. Jakou hodnotu MI uvažovat u OSB sesky, která uzavírá vnější stranu nosné stěny, na kterou bude aplikován KZS. Já bych uvažoval s hodnotou MI = 20 - 30. Mohlo by to být tak správně?