Otázka:

Máme nejasnost při výpočtu štítku v Energii 2011 u vícezónového objektu se zónami o různých teplotách. Náš případ:

zóna 1: ti=22C

zóna 2: ti=20C

zóna 3: ti=13C

V Energii máme u všech zón Un20 vyplněno dle tabulky 3 csn 730540-2 (tj. i u zóny 3 je Un20 stěny 0,3).

Pokud vypočteme štítek u každé zóny samostatně, všechny tři štítky nám vyjdou jako vyhovující (do převažující teploty v aplikaci štítku zadáme teplotu odpovídající teplotě v zóně tj 22, 20 a 13).

Pokud však necháme spočítat štítek jako celek, vyjde jako nevyhovující (do teploty v aplikaci štítku zadáme 20C, tj. převažující vnitřní teplotu) ...došli jsme tak k závěru, že tato vyplněná hodnota teploty se započte i pro konstrukce v zóně o teplotě 13C, z našeho studia ČSN 730540-2 nám takovýto postup přijde jako nesprávný, a věcně nelogický...

Otázka:

Při prozkoumávání výpočtu požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla v ČSN 73 0540-2:2011 nerozumím jedné věci. Rovnice (15) Uem = HT / A odkazuje na výpočet HT podle EN ISO 13789, tzn. chápu-li to dobře, pak podrobně HT = HD + Hg + HU + HA, kde Hg je podle EN ISO 13370 atd. V popisném odstavci pod vzorcem se ale mluví o redukčních činitelích b a v příkladu v příloze (tabulka B.2) se HT počítá jen zjednodušeně jako suma (Aj * Uj * bj), podlaha na terénu má dokonce velmi zjednodušeně jen jedno b, tzn. příklad ani neuvažuje rozdělení do zón podle vzdálenosti od terénu a jim odpovídajících b podle ČSN 73 0540-3. Jak to tedy je?

Zároveň nikde nevidím možnost zahrnout tepelné vazby přirážkou delta Utbm. Znamená to, že od listopadu musíme povinně počítat psí a chí všech vazeb?

Otázka:

Setkal jsem se z názorem, že SDK podhled zavěšený pod ocelovou konstrukci (skladba střechy shora: hydroizolace, PUR desky 100 mm, parozábrana, trapézový plech) bude ohrožen skapáváním zkondenzované vody, která se bude vytvářet na dolním líci střešního panelu. Po pravdě řečeno jsem se s takovýmto možným chováním nikdy nesetkal. Prověřil jsem skladbu v tepelně technickém programu Teplo 2010 - vyšlo mi maximální zkondenzované množství 0,0014 kg/m2 - což je zanedbatelné.

Oponenta to však vůbec neuspokojilo a prohlásil, že v tomhle případě se vodní pára nechová tak, jak je uvažováno v tomto výpočtovém programu. Navrhuje nějaké samostatné odvětrávání tohoto prostoru, což by mohl být vzhledem k tomu, že ten SDK podhled plní protipožární funkci, menší problém. Neměl jste s takovouto skladbou nějakou zkušenost, ať už třeba dobrou nebo i špatnou? Myslíte, že by to mohlo být bez problémů, tak jak to předpokládá výpočet?

Otázka:

Vyhodnocovací modul programu Energie 2011 uvádí vypočtený Uem=0,54 a požadovaný Uem,N=0,54 W/m2K a tuto situaci vyhodnotí jako nevyhovující, zatímco by měl být požadavek těsně splněn. Prosím o radu.

Otázka:

Prosil bych o radu ve věci zadávání parametrů nuceného větrání s rekuperací do programu Energie 2011. Zdá se mi, že energetický zisk při porovnávání varianty domu po zateplení s původním topením a po zateplení se stejným topením ale s využitím rekuperace je neúměrně vysoký. Objem vzduchu v domě je cca 1000 m3, po zateplení a velmi těsných oknech mám přirozenou výměnu vzduchu zadánu 0,15 1/h, odvod a přívod vzduchu nuceně 300 m3, tedy cca 1/3 objemu. Podle protokolů Energie vychází úspora energie na vytápění cca 30 GJ, což se mi zdá být příliš mnoho.

Trochu mě ještě matou další věc. Pokud zadám procento časového úseku s nuceným větráním, tak ať sem dávám jakékoli číslo, výsledky se prakticky nemění. Myslel jsem, že zde se zadává prakticky doba běhu rekuperátoru, ale rozptyl 0-100 s výsledkem prakticky nijak nepohne.