Otázka:

Při výpočtu součinitele U v programu Teplo 2009 potřebuji vypočítat U pro vnitřní konstrukce. Okrajovou podmínku pro vnitřní prostředí dosadím podle typu místnosti, vše je v pořádku ale jak dosadím hodnoty pro vnější prostředí, např. sousední místnost je sklad. Pro exterier mohu vybrat pouze lokalitu podle města nebo zeminu pod podlahou, ale já potřebuji dosadit jiné hodnoty. Existuje nějaká možnost ?

Otázka:

Setkal jsem se z názorem, že SDK podhled zavěšený pod ocelovou konstrukci (skladba střechy shora: hydroizolace, PUR desky 100 mm, parozábrana, trapézový plech) bude ohrožen skapáváním zkondenzované vody, která se bude vytvářet na dolním líci střešního panelu. Po pravdě řečeno jsem se s takovýmto možným chováním nikdy nesetkal. Prověřil jsem skladbu v tepelně technickém programu Teplo 2010 - vyšlo mi maximální zkondenzované množství 0,0014 kg/m2 - což je zanedbatelné.

Oponenta to však vůbec neuspokojilo a prohlásil, že v tomhle případě se vodní pára nechová tak, jak je uvažováno v tomto výpočtovém programu. Navrhuje nějaké samostatné odvětrávání tohoto prostoru, což by mohl být vzhledem k tomu, že ten SDK podhled plní protipožární funkci, menší problém. Neměl jste s takovouto skladbou nějakou zkušenost, ať už třeba dobrou nebo i špatnou? Myslíte, že by to mohlo být bez problémů, tak jak to předpokládá výpočet?

Otázka:

V novém Teple 2011 máme problém s výpočtem normového požadavku na teplotní faktor pro stěnu mezi místnostmi s teplotami 20 a 15 C. Požadovaná hodnota nám při zadání teploty 15 C do exteriéru vychází extrémně vysoká - zvláště pak ve srovnání s dosavadními požadavky (vypočtenými v Teple starších verzí). Není tam někde chyba?

Otázka:

Prosil bych o radu ve věci zadávání parametrů nuceného větrání s rekuperací do programu Energie 2011. Zdá se mi, že energetický zisk při porovnávání varianty domu po zateplení s původním topením a po zateplení se stejným topením ale s využitím rekuperace je neúměrně vysoký. Objem vzduchu v domě je cca 1000 m3, po zateplení a velmi těsných oknech mám přirozenou výměnu vzduchu zadánu 0,15 1/h, odvod a přívod vzduchu nuceně 300 m3, tedy cca 1/3 objemu. Podle protokolů Energie vychází úspora energie na vytápění cca 30 GJ, což se mi zdá být příliš mnoho.

Trochu mě ještě matou další věc. Pokud zadám procento časového úseku s nuceným větráním, tak ať sem dávám jakékoli číslo, výsledky se prakticky nemění. Myslel jsem, že zde se zadává prakticky doba běhu rekuperátoru, ale rozptyl 0-100 s výsledkem prakticky nijak nepohne.

Otázka:

Při prozkoumávání výpočtu požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla v ČSN 73 0540-2:2011 nerozumím jedné věci. Rovnice (15) Uem = HT / A odkazuje na výpočet HT podle EN ISO 13789, tzn. chápu-li to dobře, pak podrobně HT = HD + Hg + HU + HA, kde Hg je podle EN ISO 13370 atd. V popisném odstavci pod vzorcem se ale mluví o redukčních činitelích b a v příkladu v příloze (tabulka B.2) se HT počítá jen zjednodušeně jako suma (Aj * Uj * bj), podlaha na terénu má dokonce velmi zjednodušeně jen jedno b, tzn. příklad ani neuvažuje rozdělení do zón podle vzdálenosti od terénu a jim odpovídajících b podle ČSN 73 0540-3. Jak to tedy je?

Zároveň nikde nevidím možnost zahrnout tepelné vazby přirážkou delta Utbm. Znamená to, že od listopadu musíme povinně počítat psí a chí všech vazeb?