Otázka:

Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.

Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.

Otázka:

Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.

Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....

Proč to výsledky neukazují?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jak správně zohlednit zimní zahradu v programu Stabilita při výpočtu letní tepelné stability místností. Jde mi o to, jak vypočítat výslednou teplotu v místnosti, která má jediné okno (a balkónové dveře) směrem do zimní zahrady - na zasklenou lodžii.

Otázka:

Řešíme nyní mnoho případů ventilačních jednotek se směšováním, které přivádí jak A) čerstvý vzduch pro větrání (relevantní k měrnému tepelnému toku větráním+účinnosti rekuperace tepla), tak též B) vytápí a chladí cirkulačním vzduchem (relevantní k výpočtové spotřebě elektrické energie na nucené větrání jak hodnocené, tak referenční budovy).

Pokud zadám v Energii vyšší objemový tok B) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a reálný „Měrný příkon ventilátorů“, pak toto není správně z pohledu měrného tepelného toku na větrání + k výpočtu účinnosti rekuperace.

Pokud naopak zadám v Energii nižší objemový tok A) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a „Měrný příkon ventilátorů“ výpočtově upravím, pak toto není správně vzhledem k výpočtu referenční budovy a díky této korekci padá část nuceného větrání nesprávně do horší třídy zatřídění.

Jak je vhodné postupovat?

Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).