Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jak správně zohlednit zimní zahradu v programu Stabilita při výpočtu letní tepelné stability místností. Jde mi o to, jak vypočítat výslednou teplotu v místnosti, která má jediné okno (a balkónové dveře) směrem do zimní zahrady - na zasklenou lodžii.

Otázka:

Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.

Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.

Otázka:

Posuzuji návrh nízkoenergetického domu, který je založen na betonových patkách, pod domem je tedy provětrávaný průlezný prostor. Chtěla bych se zeptat na požadavek konstrukce na součinitel prostupu tepla, jestli jsou na ní požadavky jako na "strop s podlahou nad venkovním prostorem" nebo jako "podlaha na zemině"? ani jedna z variant moc neodpovídá realitě. Chápu že program zohledňuje situace pomocí zadání větrání v dutině, ale netuším, jak by se to mohlo zohlednit v požadavku na U.

V tomto případě je celý sokl proveden z tahokovu, plochu větracích otvorů jsem tedy určila jako poměr k celé ploše soklu.

Otázka:

Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.

Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.

Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).

Otázka:

V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).

Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.

Dá se to nějak řešit?