řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Technologické spotřeby a jejich zahrnutí do energetické bilance
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 06 Provoz zóny
10.01.2014 12.37 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19434x
Otázka:
Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.
Redukce referenční hodnoty Uem pro novostavby podle vyhl. 78/2013 Sb. a její vazba na referenční dodanou a primární energii
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
10.01.2014 13.12 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20237x
Otázka:
Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.
Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.
Nevytápěný prostor sousedící s více zónami
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
10.01.2014 13.56 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 17292x
Otázka:
Mám dotaz na metodiku výpočtu měrného toku přes neklimatizované prostory dle ČSN EN ISO 13789 kap. 6.
Tato metodika výpočtu „b“ mi připadá logická, jednoduchá a praktická. Bohužel už ne v případě, kdy k nevytápěnému prostoru přiléhá více teplotních zón.
Nevytápěný prostor v BD |
Na obrázku posílám nejjednodušší příklad, kdy je bytovka počítána dvouzónově a s nevytápěnou garáží sousedí obě zóny: byty podlahou nad garáží a společné prostory (schodiště, kóje) svislými stěnami:
------------------
Výpočet podle normy je založen na podílu ztrát – čím méně teče z vyt. DO nevyt. prostoru a čím více Z nevyt. do exteriéru, tím se blíží bčko 1,0, tedy exteriéru.
Když ale počítám zóny zvlášť, zadám k interiéru pouze hraniční kci dané zóny, ale k exteriéru celou garáž. Výsledkem pak je, že se mi dopočítají dvě zcela odlišné redukce b.
Cítím, že tento výpočet je špatně – bčko by mělo být charakteristické pro konkrétní nevytápěný prostor bez ohledu jak okolí zónuji – bčko odpovídá nějaké teplotě v nevyt. prostoru, která je dána právě měrnými toky prostupem a větráním.
Napadá mě jedině spočítat si v excelu součet všech toků DO a z Z nevyt. prostoru přes všechny zóny a vytvořit si tak charakteristické bčko, které pak zadám jednoduše pomocí A.U.b, což ale opravdu není systémové.
Přepočítání naměřené povrchové teploty na normové podmínky
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Normy a vyhlášky
09.01.2014 17.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17977x
Otázka:
Hodnotím stěnu z hlediska požadavku na vnitřní povrchovou teplotu. Normové podmínky jsou: návrhová venkovní teplota -13°C (Praha), teplota vnitřního vzduchu 20° a rel. vlhkost vnitřního vzduchu 60%.
Vnitřní povrchovou teplotu jsme měřili při podmínkách: venkovní teplota +3,6°C, vnitřní teplota +22°C, vnitřní rel. vlhkost 60%. Získaná hodnota povrchové teploty byla 13°C. Z toho výpočtem vyšel teplotní faktor fRSi = 0,511.
Neumím stanovit požadavek na kritickou vnitřní povrchovou teplotu a přepočítat naměřené teploty s použitím faktoru na návrhovou teplotu (-13°C).
Jak zadat rozdílné měrné příkony ventilátorů pro větrání a pro teplovzdušné vytápění
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
29.01.2014 18.36 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 18160x
Otázka:
V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).
Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.
Dá se to nějak řešit?