Otázka:

Zajímalo by mne, jestli je třeba zpracovat PENB pro samostatně stojící kotelnu (dodává teplo pro nemocniční areál). V budově kotelny jsou jen 2 občasně vytápěné místnosti, roční spotřeba energie pro samotnou kotelnu je nižší než 700 GJ.

Lze považovat kotelnu za výrobní průmyslovou budovu se spotřebou nižší než 700 GJ a PENB tudíž nezpracovávat?

Otázka:

Pro energetické výpočty u RD, kde byly dvě konstrukce podlahy (jedna s 30 cm izolace a druhá s podlahovým topením a 25 cm izolace), jsem použil výpočet přes vážený průměr přes plochy jednotlivých podlah (protože podlahy jsou různě rozloženy  v půdorysu podle toho, o jakou místnost se jedná) a výsledný R dosadil do výpočtu pro celou plochu podlahy RD v Energii .

Ale z NZU přišla připomínka: ve výpočtu energetické náročnosti uvažujte každou podlahovou skladbu zvlášť, nelze uvažovat průměr.

V ČSN EN ISO 13370 jsem však toto nenašel respektive se vždy uvažovalo se stejným složením podlahy. Nevím jak bych to řešil , na blogu jsem k tomu nenašel adekvátní dotaz, aby výsledky výpočtu byly korektní. Domníval jsem se že zprůměrování je nejlepší možnost jak to na NZU spočítat, obzvláště pokud mám jednu z podlah uvnitř dispozice RD a kolem je druhá skladba.

Otázka:

Měl bych dotaz k Energii. Jakým způsobem mohu zadat nevytápěný suterén, který je však ztrátami z rozvodů a kotlem temperován cca na 10°C tak (avšak nejsou zde topná tělesa), abych nezadával plochu vytápěné části suterénu, která se mi zřejmě započítává do celkové potřeby tepla na vytápění a výsledek tak celkově „negativně“ ovlivní?

Myslel jsem, že bych postupoval dle H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 vycházející z nějaké převážně naměřené teploty. V Metodickém pokynu pro NZÚ je však řečeno: „Postup pomocí součinitele teplotní redukce b, stanovený podle ČSN 73 5040-4:2005, Příloha H, odst. H.2.2 na základě návrhových teplot lze použít pouze v případech, kde ČSN EN ISO 13370:2009 nestanovuje postup výpočtu.“

Abych pravdu řekl, tak v té normě jsem našel stanovené postupy výpočtu pro vytápěný, nevytápěný a částečně vytápěný suterén. Z toho vyplývá, že tento výpočet přes H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 pro výpočet tep. toků mezi 1.NP a suterénem o 10°C použít nemohu?

Otázka:

Dobrý den, řeším podobný problém jako v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/jak-hodnotit-z-hlediska-energeticke-narocnosti-radove-panelove-domy-oddelene-dilatacni-sparou-jako-celek-ci-jednotlive/?pg=5: řad.domy a dilat.spára.

Mám řadové domy o 5 byt. jednotkách vedle sebe - novostavba, dilat. spáry mezi řad. domy, resp. byty, jsou vyplněny min. tep. izolací Isover. Každé 2 byty mají jinou výškovou úroveň.

Je lepší je počítat jako 1 objekt s 5 zónami? A pak bych dělící stěny s izolací neuvažovala? Zdroj tepla a ohřevu TV má každý byt svůj.

Otázka:

Zadávám FV ostrovní systém, využití pro ohřev TV, topení, svícení a ostatní spotřeby v RD. Od určité plochy FV už se v RD nevyužije všechna vyrobená energie (je to pochopitelné, v létě je přebytek a v zimě nedostatek slun. záření). V systému jsou ale také akumulátory, které uloží přebytky. Jak akumulátory zadat?