Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Hodnotím případ, kdy se větrací vzduch nuceně přivádí do jedné zóny a odsává se ze sousední (celková bilance objektu je vyrovnaná, centrální VZT jednotka funguje jako rovnotlaká). První zóna je tedy větrána přetlakově a druhá podtlakově a vzduch proudí mřížkami mezi zónami.

Když zadám do provozních podmínek zón jmenovité průtoky vzduchu podle projektu VZT (tzn. v jedné jen přívod a v druhé jen odtah), nejsem si jist, že dostávám správné výsledky. Zdá se mi, že v podtlakově větrané zóně se úhrada větracího vzduchu bere infiltrací (tzn. bez rekuperace tepla).

Nebylo by pak správnější zadávat zóny větrané jako rovnotlaké? Nebo jak tento případ správně zadat?

Včera jsme po upozornění pozorných uživatelů zjistili, že nefunguje dobře kontrola vzájemné kompatibility podzón, když jsou v některých podzónách použity smluvní profily a v jiných podzónách profily vlastní.

Omlouváme se za potíže a okamžitě zveřejňujeme opravu pod číslem 2023.5.1, kterou si můžete stáhnout z obvyklé webové adresy.

Otázka:

Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?

V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?