Otázka:

Hodnotím případ, kdy se větrací vzduch nuceně přivádí do jedné zóny a odsává se ze sousední (celková bilance objektu je vyrovnaná, centrální VZT jednotka funguje jako rovnotlaká). První zóna je tedy větrána přetlakově a druhá podtlakově a vzduch proudí mřížkami mezi zónami.

Když zadám do provozních podmínek zón jmenovité průtoky vzduchu podle projektu VZT (tzn. v jedné jen přívod a v druhé jen odtah), nejsem si jist, že dostávám správné výsledky. Zdá se mi, že v podtlakově větrané zóně se úhrada větracího vzduchu bere infiltrací (tzn. bez rekuperace tepla).

Nebylo by pak správnější zadávat zóny větrané jako rovnotlaké? Nebo jak tento případ správně zadat?

Otázka:

Zadali jsme tepelné čerpadlo pomocí výkonové křivky. Do protokolu k PENB se však tiskne tiskne do tabulky G sezónní faktor SCOP, který podle všeho výpočet nijak neovlivňuje.

SCOP ale ovlivňuje v tabulce uvedenou účinnost distribuce a akumulace tepla. Když jsme třeba zadali SCOP=2, tak se v tabulce G objevila účinnost 215 %:

Tabulka G v PENB

Prosíme o komentář.

Pravděpodobně do konce tohoto týdne umístíme na www.kcad.cz čtvrtou bezplatnou aktualizaci Energie 2023.4.

Hlavní novinkou je kompletní přepracování zadání i výpočtu dodaných energií na osvětlení a nucené větrání nevytápěných prostorů, které je nově plně kompatibilní s hodinovým krokem. To kromě zpřesnění výpočtu a rozšíření možností modelování umožňuje uplatnit elektřinu z fotovoltaických systémů i v nevytápěných prostorech, což nebylo dosud možné.

Podrobnější přehled novinek v Energii 2023.4 najdete dále v článku...

Otázka:

Ve výsledku výpočtu s hodinovým krokem vychází průběhy spotřeby energie na vytápění, tak že nerespektují Gaussovu křivku. Neodpovídají běžnému průběhu denostupňů. Ve výsledku je propad spotřeby v lednu a druhý peak v únoru.

Jsou tyto výsledky korektní? Případně čím jsou způsobeny?

Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.