Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Příští týden uvolníme do distribuce program Energie 2014 v anglické mutaci.

Do angličtiny byly přeloženy všechny popisy na dialogových oknech, základní nápověda k zadávaným hodnotám a samozřejmě kompletní protokoly o výpočtu a grafické výstupy. Také energetický průkaz ve formátu PDF je možné vygenerovat v angličtině (tuto možnost podporuje už česká verze programu).

Energie 2014 EN

Anglická mutace programu byla připravena především s ohledem na stále častější výuku v angličtině na našich vysokých technických školách. Pro výuku cizinců je již několik let používána na Stavební fakultě ČVUT v Praze a nyní ji v rozšířené a aktuální verzi nabízíme i pro další zájemce.

Otázka:

Když zadám součinitel prostupu tepla okna Uw z detailního výpočtu v Energii (např. Uw=0,71 W/m2K) do programu Simulace, tak se pak v protokolu o výpočtu v Simulaci vypíše U=0,69 W/m2K ... obávám se kontroly SFŽP za nesoulad Uw Energie / Simulace.

Otázka:

Pro energetické výpočty u RD, kde byly dvě konstrukce podlahy (jedna s 30 cm izolace a druhá s podlahovým topením a 25 cm izolace), jsem použil výpočet přes vážený průměr přes plochy jednotlivých podlah (protože podlahy jsou různě rozloženy  v půdorysu podle toho, o jakou místnost se jedná) a výsledný R dosadil do výpočtu pro celou plochu podlahy RD v Energii .

Ale z NZU přišla připomínka: ve výpočtu energetické náročnosti uvažujte každou podlahovou skladbu zvlášť, nelze uvažovat průměr.

V ČSN EN ISO 13370 jsem však toto nenašel respektive se vždy uvažovalo se stejným složením podlahy. Nevím jak bych to řešil , na blogu jsem k tomu nenašel adekvátní dotaz, aby výsledky výpočtu byly korektní. Domníval jsem se že zprůměrování je nejlepší možnost jak to na NZU spočítat, obzvláště pokud mám jednu z podlah uvnitř dispozice RD a kolem je druhá skladba.

Otázka:

Měl bych dotaz k Energii. Jakým způsobem mohu zadat nevytápěný suterén, který je však ztrátami z rozvodů a kotlem temperován cca na 10°C tak (avšak nejsou zde topná tělesa), abych nezadával plochu vytápěné části suterénu, která se mi zřejmě započítává do celkové potřeby tepla na vytápění a výsledek tak celkově „negativně“ ovlivní?

Myslel jsem, že bych postupoval dle H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 vycházející z nějaké převážně naměřené teploty. V Metodickém pokynu pro NZÚ je však řečeno: „Postup pomocí součinitele teplotní redukce b, stanovený podle ČSN 73 5040-4:2005, Příloha H, odst. H.2.2 na základě návrhových teplot lze použít pouze v případech, kde ČSN EN ISO 13370:2009 nestanovuje postup výpočtu.“

Abych pravdu řekl, tak v té normě jsem našel stanovené postupy výpočtu pro vytápěný, nevytápěný a částečně vytápěný suterén. Z toho vyplývá, že tento výpočet přes H.2.2 z ČSN 75040-4:2005 pro výpočet tep. toků mezi 1.NP a suterénem o 10°C použít nemohu?