Otázka:

Zpracovávám energetický audit komplexní rekonstrukce budovy do OPŽP, kde je požadavek:

Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2. Specifické kritérium přijatelnosti projektů (Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí) se mění takto: V případě zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011) a současně budova musí splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N,uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,rec, uvedenou v odst. 5.3 téže technické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu, včetně samostatně stojících kotelen.

V mém případě jsme provedli návrh všech obalových konstrukcí budovy (s vyjímkou podlahy na zemině a malé části stěn vytápěného suterénu a vnitřních stěn tamtéž) na nižší než doporučené hodnoty. Dle předchozí ČSN 730540-2:2007 vycházel požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq=0,68 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,51 W/(m2.K). Úpravou obálky budovy jsem dosáhl hodnoty Uem=0,47 W/(m2.K) a splnil tak doporučenou hodnotu Uem.

Dle ČSN 730540-2:2011 však vychází Uem,rq=0,45 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,34 W/(m2.K). Nově tedy nesplňuji ani požadovaný Uem. Důvodem je:

- v Uem,rq se počítá s přirážkou 0,02

- u všech konstrukcí mám nižší tepelný tok něž s požadovanou hodnotou, avšak u podlahy na zemině (U = 2,5 W/(m2.K)) mám šestinásobný tepelný tok oprosti požadavku

- nezapočítání 15% přiržky na okna (b=1,00) u výpočtu Uem,rq ale započtení přirážky u výpočtu Uem

Z tohoto případu my vyplývá, že splnění požadavku Uem,rq na rekonstrukci budovy je téměř nemožné bez zateplení podlahy na suterénu a vnitřních stěn v suterénu.

V ČSN 730540-2:2011 se dále v odstavci 5.3.6 píše, že v případě změn staveb se splnění požadavku dle 5.3.1. vtahuje pouzě na nově vzniklé ucelené části. Mohu si tedy vysvětlit tak, že pro větší změnu dokončené stavby se tento požadavek nevztahuje?
Případně jak je to v případě částečných rekonstrukcí (zateplení stěny panelového domu), takto provedená větší změna dokončené stavby přeci nesplní Uem,rq?

Otázka:

Zakoupil jsem Ztráty 2011 a testoval, jakým způsobem se projeví nové hodnocení obálky budovy podle ČSN 73 0540 - 2 (2011) v porovnání s toutéž normou z roku 2007. Jelikož vlastním i verzi Ztrát 2007, upravili jsme objekt DEMO 5 na stejné zadání ploch, součinitelů prostupu tepla (v energetických auditech zpravidla počítáme s obálkami budov), vynulovali jsme přirážky DeltaU,tb tak, abychom se maximálně přiblížili zadání budovy v obou verzích programu.

Z hlediska výpočtu tepelných ztrát jsme dostali stejné hodnoty, což jsme očekávali. Není nám ale jasné, proč se liší mezi verzemi 2007 a 2011 výsledek výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou, přičemž ve verzi 2011 vychází vyšší. Napadla nás souvislost s přirážkou 0,02 W/m2*K pro referenční budovu. Na druhou stranu jsme však zvažovali, že tato přirážka by se zřejmě neměla objevit ve výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla stávajícího řešení obálky budovy, navíc rozdíl v průměrném součiniteli zůstává i v případě, že k jednotlivým konstrukcím přiřadíme různé DeltyU,tb ve smyslu ČSN EN 12 831, čili tento předpoklad by znamenal, že ke každé konstrukci by byla přiřazena jedna přirážka podle 12831 a k tomu ještě 0,02 W/m2*K, Naše úvahy tímto směrem tedy nejsou zřejmě správné.

Také jsme nedokázali porozumět tomu, proč ve verzi 2011 nesouhlasí součet měrných tepelných ztrát jednotlivými konstrukcemi se součtem součinitelů měrných tepelných ztrát na konci výpočtu, zatímco ve verzi 2007 ano (což se nám v případě starší verze jeví jako logické).

Otázka:

Odborní referenti SFŽP "Zelená úsporám" mi připomínkují nesprávnost dosazené hodnoty n50 ve výpočtech. Údajně je TNI 730329 novelizována a nové hodnoty n50 se liší od hodnot uvedených v programu Energie 2009. Poněvadž nemám k dispozici novelizovanou TNI 730329, sdělte mi prosím, jaké hodnoty n50 pro rodinný domek mám do výpočtových dat zahrnout.

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak postupovat dle nové ČSN 730540-2 (dále jen "ČSN" ) při posuzování pasivních nebytových staveb v programu ENERGIE 2011. Konkrétně se mi jedná o administrativní budovu pro 40 osob (Ac dle TNI 586 m2) . V ČSN je na str. 41 napsáno že se mají použít "přiměřeně" informace z TNI 730330. 

Jedná se mi o to:

- zda použít výpočet dle TNI či dle vyhlášky o ENB 

- jak zadat klimadata, vntiřní zisky, intenzita osvětlení a větrání ... paušalně dle TNI či individuálně - volby výpočtu dle vyhlášky ENB s možností přiblížení se reálnému provozu  požadavkům např. hygieny atd. ?

- pokud by se postupovalo dle TNI (jak uvádí ČSN) tak pak nelze zadat chlazení, příprava TUV a pom. energie individuálně pro zhodnocení primární energie 

- s jakou podlahovou plochou uvažovat (dle TNI a nebo s nějakými redukcemi pdobně jako v PHPP)?

- jaké jsou požadavky na Uem (dle TNI ? alt. jen dle ČSN) 

- jaké možnosti výstupu z Energie (zatřízení a zhodnocení pasivity odbjetu dle ČSN ) je možné při výpočtu dle vyhl. je pak neaktivní zhodnocení en. náročnsoti (pasivity ) dle TNI. Při výpočtu dle TNI je objekt zatřízen mezi rodinné domy. 

P.S: Poznamenávám jen že administrativní budova je od obytných (modelovaných v TNI) odlišná zejména ve vnitřních ziscích (od PC, osob) a požadavcích na osvětlení  ... cvičně jsem budovu zadal dle TNI i dle vyhlášky .. výsledky se pak rozchází zejménma v měrné potřebě tepla na vytápění.

Podle TNI: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:     12 kWh/(m2.a)

Podle vyhlášky: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:  3 kWh/(m2.a)

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, zda je nutné použití větrotěsné, ale zároveň difuzně otevřené vrstvy na teplené izolaci vysoké dvoupláštové provětrávané střechy se sbíjenými vazníky. 

Popis skladby od interiéru:

- SDK desky 

- dřevěný instalační rošt 30/50 s min. vatou

- Vzduchotěsná vrstva (OSB + folie )

- Sbíjené vazníky

- foukaná teplená izolace 400mm alt. min. vata ve vrstvách 

- ? větrotěsná vrstva (MDF deska na dř. rošt, dif. otevřená folie na řídký dř. rošt ) ?

- provětrávaná vzduchová dutina na zbylou výšku vazníků cca 200-600mm i více (pultový či sedlový tvar ) 

- OSB deska + Folie (alt. velkoplošná krytina na latě a kontralatě + pojistná hydroizolace )

Osobně mám snahu do skladeb tuto vrstvu prosadit za účelem nezhoršování účinku teplené izolace (ochrany teplené izolace proti zafoukávání studeného vzduchu do hmoty izolace ), ochrana před zavátím sněhu apod. Na stavbě je snaha ji vařadit v rámci úspor nákladů. Chtěl jsem se zeptat z jakého předpisu (ČSN a pod. ) případně nutnost použití vyplývá případně od jakých klimatických oblastí a pod.