Otázka:

Vypočítal jsem si lineární činitel psí pro uložení stěny na základ nepodsklepené budovy. Zajímalo by mne, kam do Energie je nejvhodnější tuto hodnotu zadat - jen na formulář pod podlahy? Pokud bych ji zadat na formulář pro stěny a střechy, musela by se nějak redukovat na vliv zeminy?

Otázka:

Rad by som sa opytal ci je mozne nejakym sposobom kopirovat nove vytvorene polozky databazy konstrukcii do novsej verzie. Mam zakupeny SW Teplo 2010 a planujem upgrade na 2011 a bol by som rad ak by som to nemusel prerabat rucne.

Otázka:

Mám dotaz, zda je navržitelná podlaha s nášlapnou vrstvou z broušeného betonu (či případně doposud často používanou keramickou dlažbou na betonové mazanině ) tak, aby splňovala normové požadavky na pokles dotykové teploty. 

Zkoušel jsme posoudit skladbu obývacího pokoje novostavby RD (interiér 20°C ):

50mm železobeton + 300mm PIR (cíleně přehnáno ) + 8mm hydroizolace

ve variantách:

1. na zemině (teplota exteriéru 5°C )

2. na zemině s podlahovým topením (dle ČSN pro průměrnou teplotu exteriéru na konci otopné sezóny +13°C )

3. v patře (teplota exteriéru 20°C )

DeltaT10 [C] vychází 8.60, 8.54 a 8.48. Normový požadavek dle nové ČSN 5,5°C se mi však stále nedaří jakoliv splnit, ani se k němu přiblížit. Samozřejmě bez podlahového topení bych takovou podlahu rozhodně nikomu nenavrhoval ani nedoporučil ale zaráží mě, že skladba nevychází ani s podlahovým topení (kde do nástupu specielních laminátů a vinylů bala skladba ve variantě s keramickou dlažbou snad nejpoužívanější ).

Daĺe pak na jednom semináři byla skladba v provedení zemina - XPS 300mm - hydroizolace - ŽB deska 200mm prezentována jedním významným architektem ... ale ani při sebevětší tl. tepelné izolace skladba nevyhoví ani s podlahovým topením.

Investor v tomto duchu požaduje v přízemí broušený beton s podlahovým topením. Prosím o radu jestli je betonová podlaha s podlahovým topení vůbec normově navržitelná, případně za jakých okrajových podmínek?

Otázka:

Chtěl bych se dotázat, zda při posouzení konstrukcí v místnostech s trvale provozovanou vzduchotechnikou je nutné toto zohlednit v zadání v programu TEPLO 2011 z hlediska šírění vlhkosti uvnitř konstrukce ... zda pŕípadný přetlak / podtlak vzduchu nemá vliv na parciální tlaky vodní páry při šíření vlhkosti napříč konstrukcí a zda to nějak neupravuje nová ČSN 730540-2 (2011 ).

Otázka:

Chtěl bych potvrdit logiku článku 5.2.9 nové ČSN 730540-2. Z normy logicky vyplývá, že POKUD podlaha v ploše nesplňuje z jakéhokoliv důvodu požadovanou hodnotu U (0.45), POTOM je možno použít náhradního kritéria ohledně tepelné ztráty vypočtené dle ČSN EN ISO 13370 (hodnota ztráty musí být menší, než ztráta podlahou s NORMOVOU hodnotou U a předpokládaným teplotním rozdílem (Ti-5°C)).

Jedná se mi o reciproční vztah - u menších staveb, které mají hodnotu Un vyhovující, nastává někdy situace, kdy ztráta dle ISO normy je vyšší než dle onoho zjednodušení s fixní teplotou v podloží. 

Chápu to správně, že kritérium ztráty se použije POUZE TEHDY, když je nemožno z technického či ekonomického hlediska splnit požadovanou hodnotu (např.rozlehlé haly)?