Otázka:

Prosím o radu, jak si poradit s výpočtem souč. prostupu tepla rámu světlíku ve spojení s podstavcem. Výrobce po mě požaduje hodnoty jako podklad pro projektanta.

Pokud by profil neměl podstavec, je postup jasný. Řeším pouze profil a zasklení s jasným směrem šíření tepla. Pokud má podstavec, jak bych měla postupovat? Spojit podstavec se zbytkem rámu?

Pokud bych musela považovat podstavec za jinou konstrukci a počítala ji samostatně s vodorovným tokem tepla, byla by to lehká obvodová stěna nebo něco jiného ? (kvůli splnění požadavků); vypadá totiž ve dvou případech jako zvýšený okenní profil.

Otázka:

Zajímalo by mě, jak postupovat, když potřebuji zadat do Energie budovu s lehkým obvodovým pláštěm. Pro LOP mám totiž k dispozici jen souhrnný souč. prostupu tepla, který platí pro celou fasádu, tj. plné i prosklené výplně. Stejně tak mám k dispozici jen jednu požadovanou hodnotu UN. Fasáda se ale skládá z plných výplní, které by se měly zadat asi mezi stěny, a průhledných výplní, které by se asi měly zadávat mezi okna....

Otázka:

Jedná se mi o výpočet lineárního činitele prostupu tepla - styku obvodové stěny a podlahy na zemině. Použil jsem postup dvou modelů s odečtením tepelné propustnosti Lg od celkové propustnosti L podle vztahu, který uvádíte na webu FSv ČVUT:

Výpočet Psí pro vnější rozměry

Není mi ovšem jasný podíl (bf,e ku bf,i), pro který platí:

bf,e - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnější strany v m - nevím co si pod tím mám představit, bohužel to není na žádném schématu načrtnuto (nebo jsem to nenašel)

bf,i - vodorovný rozměr podlahy měřený z vnitřní strany v m - chápu tím vnitřní rozměr podlahy od okraje modelu k líci obvodové zdi.

Také mi není uplně jasný význam tohoto zlomku. (pokud jsou rozměry stejné = 1 Lg se nemění, pokud je bf,e větší než bf,i dostávám větší Lg a tím zmenšuji celkový Lineární činitel prostupu tepla - a při výpočtu se dostávám na stranu nebezpečnou tedy zmenšuji jeho vliv - možná reálně, ale nedokážu si tento vliv právě představit)

V normě ČSN EN ISO 10211 jsem tento podíl také nenašel, nebo nepochopil, myslím že se zde odečítá také pouze L2D přes podlahu.

Otázka:

Zpracovávám PENB k RD, který má podlahu 1. NP nad terénem - vzduchovou dutinou. Mám 2 problémy, protože v nápovědě je odvolávka na ČSN EN ISO 13370, čl. 10, ale to snad platí pro původní normu, ale v normě z 02/2009 jsem žádný čl. 10 nenalezl.

Jedná se mi o plochu větracích otvorů, kterých je 22 o průměru 10 cm na exponovaný obvod 30,9 m. Z těchto údajů mi vyšla plocha 0,0056 m2/m. Tato plocha by se měla podle mého názoru upravit směrem dolů, protože otvory budou osazeny mřížkami (projekt nespecifikuje). Můj reálný odhad je, že uvedená plocha by se snížila o 50 - 60% vlivem osazení mřížek.

Druhý dotaz je k předpokládané rychlosti větru ve výšce 10 m, kde se nápověda odvolává rovněž na čl. 10, ale bohužel. Objekt je sice v zastavěné obci, ale nejedná se o hustou zástavbu. Uvažoval jsem o 4,0 m/s, ale nemám k tomu žádný podklad. Potřeboval bych poradit jakou hodnotu do výpočtu uvést nebo kde tyto hodnoty naleznu.

Otázka:

Mám dotaz k používání OSB desek v dřevostavbách. Pokud je OSB deska navržena z vnitřní strany jako parobrzda (vytmelené a přelepeené spoje systémovými páskami), pak je možno uvažovat s MI = 50. Jakou hodnotu MI uvažovat u OSB sesky, která uzavírá vnější stranu nosné stěny, na kterou bude aplikován KZS. Já bych uvažoval s hodnotou MI = 20 - 30. Mohlo by to být tak správně?