Otázka:

Když počítám podlahu na zemině u nevytápěného prostoru, nad nímž je vytápěný prostor - zadám si pomocný výpočet podle F2 a zadám položku suterén o nižší teplotě nebo jen podlaha na zemině? Pokud zadám suterén o nižší teplotě, tak vyplním všechny kolonky i tepelný odpor podlahy (tedy stropu mezi vytápěným prostorem a suterénem)?

Zmátl mě pracovník SFŽP, který mi tvrdí, že pro nevytápěný suterén mám pro výpočet U podlahy na zemině zadat při vyvolání výpočtu pouze podlahu na zemině a ne suterén o nižší teplotě.

Při výpočtu stávajícího a nového stavu mi vychází při systému výpočtu suterén o nižší teplotě U podlahy na zemině výrazně jiné, protože u nového stavu je strop nad suterénem už zateplený. Nevím jak se k tomu postavit, proto prosím o radu.

Otázka:

Když zadám nevytápěný suterén do formuláře "Podlaha a suterén", do výpočtu nového stavu dám novou izolaci, tak výpočet mi tento nový stav zohlední, ale když dám nevytápěný suterén do nevytápěných prostorů, tak výpočet měrné potřeby tepla nového stavu s izolací mi tento nový stav nezohlední.

To znamená, že program zohledňuje pouze vytápěné nebo chlazené části objektu, ale tep. energii v nevytápěné části nepočítá, neboť tam vlastně není? Takže když chci zateplit nevytápěnou půdu, kterou počítám přes nevytápěné prostory, tak mi výpočet zůstává shodný se stávajícím stavem?

Otázka:

Počítám psí detailu příčky uložené na tepelné izolaci a na základové desce. Postup pro výpočet L jsem provedla podle dotazu http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-v-napojeni-vnitrni-steny-na-podlahu-na-terenu/. Ale při zádávání U do pomocného výpočtu bude asi potřeba zadat U podlahy i s vlivem zeminy. A co se týká šířky b zadává se nejspíše délka zeminy? Je ale potom rozdíl jestli zadám b 8 m nebo 3 m. Při 8 metrech nedochází k tepelnému mostu, ale při 3 metrech už ano. Asi to také zaleží na realitě, jak daleko se budou jednotlivé příčky nacházet.

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?

Otázka:

Modelovala jsem detail v programu Area. Existují tam 3 různá prostředí. Okrajové podmínky jsem zadala podle Vaší odpovědi na jeden dotaz na blogu.Získala jsem propustnost L1,2; L1,3 a L2,3. Ale teď jsi nejsem jistá jaké "příslušné délky" u pomocného výpočtu pro výpočet psí zádávat pro jednotlivé propustnosti, abych získala psí 1,2; psí 1,3; psí 2,3.