Otázka:

Dá se aplikovat poznámka 2 pod tabulkou 3 v ČSN 730540-2 o využití tepelné izolace kolem základů v případě hal nebo rozsáhlých administrativních prostor u hal?

Mám na mysli to, že když mám v 1np administrativní zázemí+recepci+šatny, tak abych nemusel plošně dávat do podlahy tepelnou izolaci, tak jí dám jen kolem základové části. Jde mi nyní především o splnění požadavku dle normy, ale především z hlediska finančního je pro mne méně nákladně zaizolovat soklovou část než plošně rozsáhlou administrativu(včetně zázemí) nebo halu.

To znamená, že při dosazování do programu Teplo budu jako tl. dosazovat tl. izolace kolem základů a nebo v případě že ponechám tepelnou izolaci podlahy, a zateplím soklovou část, tak toto zateplení zahrnu do skladby?

Otázka:

Hodnotím podlahu na zemině v standardní skladbě: nášlapná vrstva, roznášecí vrstva, separace, tepelná izolace, hydroizolace a podkladní beton. Stále mi ovšem v podlaze vychází nepříznivá roční bilance vlhkosti. Můžete poradit, co s tím?

Otázka:

Chtěla bych se zeptat, jak počítat v programu Simulace obývací pokoj, který je propojený se schodištěm a chodbou. Konktétně zadávání ploch a objemu místnosti. Jestli započítávat i schodiště a případně jak.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k stanovení Un podlahy na terénu, kdy do skladby lze nebo nelze započítávat spolupůsobení zeminy. Provádím posudek na podlahovou kci, kdy v programu Teplo zadám vrstvy podlahy až po hydroizolaci (a neuvažuji vliv zeminy), avšak když pro stejnou kci provedu posudek v rámci dvourozměrného teplotního pole vazba mezi podlahou a zdí tak do detailu už vliv zeminy zahrnu . Nejsou tyto výpočty v rozporu?

Jde mi o to, kdy zadat a kdy nezadat vliv zeminy pod podlahou?

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?