Otázka:

Součinitel prostupu tepla izolačních materiálů se s rostoucí teplotou zvyšuje, což ve většině konstrukcí má spíše pozitivní vliv (konstrukci chráníme především v zimě). V případě chlazené haly, kdy je vnitřní teplota 5°C a venkovní uvažujeme 35°C (dle ČSN 148102) je rozdíl asi také minimální, ale přesto by mě zajímalo, jestli je tento fakt v normách, popřípadě v požadavcích zohledněn, nebo jestli jsou rozdíly tak malé, že se tím nemá cenu zabývat. To jak velký vliv bude mít teplota na tepelně technické vlastnosti závisí asi jen na množství vzduchu v izolantu, nikoli na materiálu.

Mohli by jste prosím okomentovat význam úvah nad závislostí velikosti součinitele prostupu tepla na teplotě?

Otázka:

Chtěli bychom, se zeptat, jak by jste počítal plochu pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění pro dotaci Zelená úsporám, kdy je celé 1. patro vytápěné, ale jsou tam umístěné kotelna,prádelna,garáž,... viz. příloha. Zbylá část, která je vyznačená, je brána jako plocha, na kterou se uplatňuje dotace, 2.NP je celé obytné.

Otázka:

Obracím se na vás jako na odborníka s dotazy k vyhodnocení výsledků obvodového pláště chlazené skladovací haly, kde jsou návrhové hodnoty teploty v interiéru 2-4°C. Objekt z jedné strany přiléhá k jiné hale, která je pouze temperovaná.

Mohu v případě posouzení stěny mezi prostorem chlazené haly a vnějším prostředí v roletce „Typ konstrukce" použít „Stěna vnější vytápěná (vrstvy od vytápění do exteriéru)"?

Mohu pro posouzení stěny mezi naší chlazenou halou a halou temperovanou na teplotu min. 5°C v roletce „Typ konstrukce" použít „Strop a stěna vnější z vytápěného do nevytápěného prostoru" ?

Jaké mám v tomto případě zadat návrhové hodnoty pro exteriér? (zadal jsem teplotu 10°C a vlhkost 60%)

Lze v programu ZTRÁTY spočítat také tepelné zisky a tedy vlastně i energetickou zátěž na provozování chlazené haly? Normové požadavky na součinitel prostupu tepla jsou přitom dost benevolentní. Někoho by mohlo lákat použití konstrukcí se špatnými tepelně-technickými vlastnostmi...

Otázka:

Mám dotaz ohledně VÝMĚNY VZDUCHU V NEVYTÁPĚNÝCH PROSTORECH - kontrétně na půdě. Dle TNI bychom měli uvažovat výměnu vzduchu v tomto prostoru s exteriérem nulovou anebo nevytápěný prostor zanedbat a uvažovat ho jako exteriér. Rozdíl výsledných hodnot eA je značný - jak byste běžnou (stávající i novou, větranou) půdu do výpočtu zahrnul?

Otázka:

Dnes jsem se dozvěděl že kamarádovi vrátili posudek s tím že je nutné na stávající (staré) konstrukce aplikovat přirážku delta U 0,2. Pokud vím v TNI je tato hodnota pouze u plošných konstrukcí do 0,1. Je vůbec u stávajících konstrukcí takováto přirážka odůvodněná? Osobně jsem na stávající konstrukce přirážku na tepelné mosty zanedbával, nedovedu si představit co by u cihelné stěny z CPP mohlo být tak výrazným tepelným mostem že by to její U znehodnotilo o celých12,5%.

Chtěl jsem se Vás ale zeptat na něco jiného co budete vědět asi jenom Vy. Nevíte proč norma pro většinu prvků nabízí dvě možnosti tepelných vodivostí proč např. pro zdivo z CPP je na výběr jak hodnota 0,78 (0,80) až 0,84 (0,86) a z jakého důvodu jsou hodnoty ve vašich knihovnách ještě o 0,02 setinky zhoršeny?