řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Nová EN 15193 (Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení) a Energie 2017
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
12.10.2017 20.35 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 56851x
Otázka:
Od 1.10.2017 platí již nová norma ČSN EN 15193:2017 (energetická náročnost osvětlení) a především neplatí původní norma. Chtěl jsem se zeptat, zda je v programu ENERGIE 2017 implementována již nová verze normy.
Podlaha na zemině a tab. a1 v PENB: jaké hodnoty se tisknou a co se z nich dá a nedá poznat
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Normy a vyhlášky
09.10.2017 15.42 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 54776x
Otázka:
Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.
V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?
Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?
RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?
Kategorie » téma: Area
06.10.2017 19.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 46023x
Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.
Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...
Import skladeb z programu Teplo do programu Energie 2017
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 10 Ostatní
27.09.2017 22.55 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 61942x
Otázka:
Zajímalo by mne, jestli bude import skladeb z Tepla do Energie fungovat i v případě Tepla 2010 a Energie 2017?
RETRO: Proč se do dodané energie na chlazení započítává jen energie na pohon zdroje chladu?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Energie » 10 Ostatní
08.09.2017 12.49 | | Komentáře: 39 komentářů | Přečteno: 52956x
Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:
Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.
Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.
< 1 .. 53 54 55 56 57 Stránka 58 59 60 61 62 63 .. 279 >