TEORIE: Přesnost zohlednění vlivu tepelných mostů

V novém nepravidelném seriálu budeme detailněji diskutovat různá témata z teorie stavební fyziky... i když zas tak teoretické tyto příspěvky nebudou: teorie má totiž ve stavební fyzice obvykle přímý dopad do praktického posuzování. Je tomu tak i v následujícím příspěvku, který byl inspirován dotazem:

Zajímalo by mne, s jakou přesností pracuje výpočet ekvivalentní lambdy tepelné izolace v programu Teplo. Nedopouštím se při jeho použití chyby, když je evidentní, že nezohledňuje okolní vrstvy?

Mám na mysli třeba celkem běžnou situaci, kdy se stěna v dřevostavbě (two by four) z vnější strany zatepluje. Vnější izolace musí přece vliv tepelného mostu (sloupek) ovlivnit.

Otázka:

Posuzoval jsem standardní cihelnou stěnu tl. 600 mm opatřenou po obou stranách omítkou a na konci protokolu mně zarazila celoroční bilance vlhkosti:

Podle ČSN 730540 u této konstrukce vychází bilance vlhkosti záporná (u stěny tl. 450mm ještě násobně vyšší), což jak víme v reálu není, protože jsou stěny suché.

Otázka:

Program Area mi při výpočtu hlásí chybné zadání okrajových podmínek. Mohli byste mi prosím poradit, kde jsem udělala chybu?

Před definitivním uvedením nové verze programu Energie 2017 na trh můžeme doplnit informace o novinkách o ještě jednu:

program umožňuje také detailní výpočet produkce tepelné energie solárními kolektory s hodinovým krokem.

Při výpočtu se zohledňuje orientace a sklon kolektoru, jeho typ (plochý, trubkový) a zjednodušeně i jeho stínění. Orientace kolektoru může být přitom zcela libovolná, takže výsledky výpočtu lze použít i pro zpracování žádostí o podporu v oblasti C.3.1 a C.3.2 dotačního programu NZÚ v případě plánované instalace solárních termických systémů s odklonem od jihu vyšším než 45 st., pro které nelze použít oficiální výpočetní nástroj dostupný na stránkách dotačního programu.

Pro výpočet lze buď vybrat některá z klimatických hodinových dat obsažených v katalogu klimatických dat a nebo lze importovat data popisující klimatické poměry v libovolné konkrétní lokalitě, pokud byla tato data ve formátu RKR (referenční klimatický rok) od ČHMÚ zakoupena.

Protokol o výpočtu produkce energie solárními kolektory

Výsledkem výpočtu je protokol obsahující přehled zadaných údajů a výsledné měsíční a roční produkce energie spolu s grafy ukazujícími roční průběhy jednotlivých veličin (klimatické údaje, záření dopadající na kolektor, hodinová a denní produkce energie). Vypočtené měsíční produkce energie jsou následně použity pro výpočet standardní energetické bilance budovy (např. při zpracování energetického průkazu).

Otázka:

Setkala jsem se s názorem, že při zadávání součinitele prostupu tepla konstrukce do programu Energie se má uvažovat hodnota ponížena o korekci ΔU, protože program s ní již nějakým způsobem počítá.

Nehodnotím teď to, jestli je vhodné korekci (např. 0,02 na kotvy) při výpočtu součinitele prostupu tepla připočíst, ale to, pokud ji tam už zahrnu, zda s ní uvažovat i v hodnotě, kterou zadávám do Energie.

Dosud jsme vždy do Energie zadávali kompletní hodnotu spočítanou v programu Teplo včetně případné korekce. Mohla bych Vás požádat o upřesnění, co je prosím správně?