Otázka:

Hodnotím budovu, u které je hlavním zdrojem tepla TČ voda/voda. TČ nahřívá topnou vodu v akumulační nádobě (AN1) o objemu 750 l na teplotu 45 C. V této nádobě je vnořen zásobník TV o objemu 200 l, z kterého je TV přivedena do akumulační nádoby (AN2) o objemu 300 l, kde se dohřívá na teplotu 55 C prostřednictvím plynového kondenzačního kotle. 

Jakým způsobem by bylo vhodné zadat tuto situaci?

Otázka:

Dá se někam do Energie zadat spotřeba energie výtahů?

Otázka:

Hodnotím budovu, v níž je podlahové vytápění v 1. NP nad nevytápěným suterénem, který je částečně nad terénem.

Pokud tomu dobře rozumím, tak se podlahové vytápění zohlední s pomocí formuláře "Podlahové vytápění", přičemž se ale současně zadá podlaha nad suterénem i běžným způsobem (jako by tam podlahové vytápění nebylo).

Jakým způsobem mám pak určit údaje, které je třeba zadat pro podlahové vytápění?

S potěšením dnes přinášíme důležitou zprávu pro všechny specialisty, kteří se zabývají energetickým a environmentálním hodnocením budov BREEAM:

Začátkem tohoto týdne byl program Energie ve verzích 2013 až 2015 schválen v BRE (Building Research Establishment) jako uznaný software pro ČR a SR pro systém energetického a environmentálního hodnocení budov BREEAM INT NC 2013.

Informace o certifikaci je dostupná všem certifikovaným assesorům systému BREEAM.

Za účinnou pomoc s certifikací programu bychom rádi poděkovali panu Ing. Markovi Horákovi ze společnosti OBERMEYER ALBIS - STAVOPLAN s.r.o. a Ing. P. Kotkovi, PhD. a Ing. J. Antonínovi, PhD. ze společnosti EnergySim.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?