Otázka:

Zpracovávám výpočet řadového RD dle TNI 730329, který je ze dvou stran přilehlý k vedlejším objektům. Mám tyto otázky:

1) Mohu obvodové stěny přilehlé k vedlejším objektům ignorovat a uvažovat, že přes ně nedochází k prostupu tepla (oba vedlejší objekty jsou obývané)?

2) Mám do exponovaného obvodu podlahy suterénu zahrnout celý „obdélník“ nebo se délka stěn přilehlých k vedlejším budovám nezapočítává?

3) Je v tomto případě nutné zadávat přerušované vytápění? A jakým procentem? Dům je užíván standardním způsobem dva dospělí + jedno dítě.

Otázka:

Hodnotím z hlediska tepelné stability v letním období místnost, která je orientovaná na čistý sever, ze západu se tam slunce nedostane a z východu na chvíli po ránu. Okno je stíněno celkem mohutnou lodžií. Obalové konstrukce jsou víceméně ze železobetonu, dostatečně zateplené (na doporučená U).
Pokud je místnost uvažována jako podstřešní, vychází nám teplota 28,56°, pokud jako vnitřní tak 27,76°C. Při použití skel stopray se dostaneme pod střechou na 26,2°C (otázkou je, jestli tam budou k něčemu platné, když na ně zřejmě ani slunce pořádně nezasvítí). Posílám i další uvažované kombinace řešení okna, včetně vnějšího stínění.
Mohl byste se nám na to podívat, jestli tam nemáme něco špatně? Výsledky nás zaráží...

Otázka:

Lze nějakým rychlým způsobem odvodit zdánlivou teplotu oblohy? Zabývám se termografií a teplota obloby je pro měření zejména venkovních aplikací velice důležitá okrajová podmínka pro správné vyhodnocení měřicí situace.

Otázka:

Měl bych dotaz ohledně Simulace. Jde mi o výpočet f,s (průměrná konstantní hodnota činitele oslunění). V zadání stínících prvků je pouze umístění markýzy hned nad oknem. Já mám ale situaci, kdy bych tento činitel oslunění potřeboval vypočítat pro okno, nad kterým je přesah střechy až v metrové výšce. Proto bych se chtěl zeptat, jak bych ten f,s mohl vypočítat?

Jelikož je tato konstantní hodnota pouze jedna pro celý den a ne pro každou hodinu, tak bych to řešil tím způsobem, že jsem si spočítal hodnotu činitele oslunění v jednotlivých hodinách dne a potom ji zprůměroval pro 13 hodin, kdy je intenzita slunečního záření nenulová. Je tento postup vůbec správný? Pokud ano, tak ten průměr se dělá pro těch 13 hodin (nenulová intenzita slunečního záření), nebo pro celých 24 hodin.

Otázka:

Vzhledem k tomu, že od příštího roku má býti zřízen nástupnický dotační titul po Zelená úsporám, obrací se na mě obecní úřady, že by si chtěly včas připravit projekt zateplení školky, školy, DPS.

Lze použít pro výpočet energetické náročnosti budovy pro tyto objekty program Energie?? Pakliže ano, jak postupovat třeba u areálu školky sestávající řekněme z pěti objektů, z nichž jeden je jídelna. Nebo škola, kde tři objekty jsou učebny, pak je tam tělocvična, plavecký bazén, jídelna. Co dosazovat za hodnoty do počtu bytových jednotek, počtu lidí atd.