Začátkem května 2012 bude uveden nový program Meshgen Area 2011, který doplňuje a usnadňuje použití programu Area 2011

(nahrazuje původní program AreaLink, který byl určen pouze pro AutoCAD)

Otázka:

V rámci zpracování PENB se setkávám při výpočtech s jedním problémem. Jedná se o tzv.spojení zón - např.mezi obytnou částí budovy (byt) a zónou chodby. Při výpočtu tepelných ztrát samozřejmě s přestupem tepla do ochlazované zóny (chodby) počítám - přenos tepla prostupem. V případě výpočtu PENB je to však trochu jinak. Výpočty provádím v programu Energie 2009 - zde je tento výpočet řešen v sekci spojení zón. V manuálu k programu jsem však nalezl odkaz, že tento výpočet není nutný provádět a odvolává se na ČSN EN ISO 13790(říjen 2009). V této normě skutečně je článek 6.3.3.2, kde se propojení mezi zónami neuvažuje. Jak to prosím tedy řešit?

V případě, že tento výpočet v programu neřeším,dostávám se hlavně u bytových domů (velké plochy prostupu mezi zónami) do celkem slušných hodnot (většinou C), ale pokud s tímto výpočtem uvažuji, jsem rázem úplně někde jinde.Při zateplování bytových domů jde projektová dokumentace na stavební povolení a pro toto řízení je nutný PENB - v případě odpojování od CZT je také dle metodiky Minis.pro místní rozvoj nutné doložení PENB včetně proj.dokumentace. A zde narážím na problém, kdy v souhrnné technické zprávě uvádím tepelné ztráty a potřebu tepla na vytápění. V případě, že neuvažuji s propojením zón, dostávám na potřebu tepla pro vytápění dvě různá čísla. Nemůžete mi prosím poradit, jak toto řešit?

Otázka:

Zajímalo by mě, jak se "chová" ve výpočtu v Energii (2010) následující situace: Mám dvě zóny, jednu (zóna A) vytápěnou na 20°C, druhá je pouze temperovaná na 10°C (zóna B), potřebuji provádět výpočet vč. jejich propojení a posouzení vzájemné výměny tepla. V reálném stavu je třeba přímo vytápět zónu B pouze cca dva nejchladnější měsíce v roce, zbytek otopného období je zde teplota již dostatečná díky teplu ze zóny A. A nyní: Je výpočet tepelných toků v zóně A i po zbytek otopného období (nebo dokonce roku!) počítán, jako by v sousední zóně bylo těch 10°C?

Otázka:

Rád bych se dotázal k řešení tepelných toků pro detail stropu mezi vytápěnou místností, půdním prostorem a obvodovou zdí – 3 prostředí. Předpokládám, že se bude jednat o dva výpočty tepelné propustnosti, a to 1. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do půdního prostoru (-15 C, Re = 0,10 m2.K/W) a 2. výpočet z vytápěné místnosti (20 C, Ri = 0,10 m2.K/W) do exteriéru (-15 C, Re = 0,04 m2.K/W). Je má úvaha správná?

Otázka:

Zpracoval jsem v Energii 2011 výpočet pro objekt základní školy (několik pavilonů, spojovací chodby) - pro stávající i nový stav (výměna oken, zateplení fasády a střechy). Poté jsem z úlohy stávajícího stavu vygeneroval energetický štítek obálky budovy a jako doporučenou úlohu jsem použil úlohu nového stavu. Ve štítku se správně vyplnila požadovaná hodnota průměrného součinitele obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (Uem,N). Zde konkrétně 0,44. Tato hodnota se samozřejmě objevila shodná pro stávající i nový stav objektu (v grafu na poslední straně štítku).

Dále jsem ale potřeboval samostatný štítek jen pro nový stav objektu. Stejnou úlohu, kterou jsem předtím použil jako doporučenou, jsem teď použil samostatně a vygeneroval z ní štítek (neprováděl jsem žádné úpravy v zadání). Požadovaná hodnota Uem,N se ale vypočetla na 0,42 (místo původních 0,44).

Nemáte nějaký tip, proč se tomu tak děje? Jde mi o to, že nemohu takto štítek prezentovat, aby v jednom štítku, kde jsou obě úlohy, byla jiná hodnota než v samostatném štítku nového stavu, protože pokud je jiné Uem,N, je jiné i CI.

Jediný rozdíl mezi štítky, který jsem našel, je v hodnotě b (činitel teplotní redukce) u podlahy nad nevytápěným suterénem (do které však nebylo zasahováno - jen v Energii na kartě zadání podlahy je v novém stavu jiný tepelný odpor R suterénních stěn, protože tyto byly zatepleny). Vstupuje tedy činitel "b" do výpočtu Uem,N? A proč byl ovlivněn zateplením suterénních stěn?