řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Souč.prostupu tepla zatepleného stropu nad suterénem s tlustými zdmi
Kategorie » téma: Teplo | Ztráty | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
20.02.2012 22.04 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29263x
Otázka:
Chtěl bych se zeptat zkušenějších, jak správně spočítat U stropu nad nevytápěným suterénem. Stávající strop je tvořen betonovými I profily, na kterých jsou osazena "PZDčka", škvárový násyp, beton a vlysy. S výpočtem U této konstrukce ve stávajícím stavu i po zateplení problém nemám. Ale tepelné ztráty (výkon) se počítají z vnějších rozměrů. A tento objekt má stěny š. 950 a 500mm. Takže z celkové půdorysné plochy, dané vnějšími rozměry, zabírají tyto stěny 25%. A nejeví se mi správné takto spočítané U (0,296 po zateplení; 1,187 stáv.stav) vztáhnout na celou plochu, tedy i plochu, kterou zabírají tyto celkem mohutné stěny, protože v místě stěn je spočítané U (po zateplení) pro tyto plochy příliš dobré. Ale nevím si rady s tím, jak toto zohlednit.
Referenční budova, Uem,N a SFŽP
Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data
18.02.2012 09.56 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 28037x
Otázka:
Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:
Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.
Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?
A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?
Ovčí vlna ve skladbě šikmé střechy
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
16.02.2012 21.11 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22516x
Otázka:
Řeším problém se zateplením půdní vestavby ovčí plstí Merino (zatím naštěstí ve fázi výstavby), která je provedena mezi krokvemi tak, že ze strany interiéru není provedena parozábrana (a investor s ní ani podle doporučení dodavatele plsti neuvažuje). Tloušťka izolace je 240mm, v části 120mm, nad izolací je (bez odvětrávací mezery) provedena pojistná difuzní fólie Jutadach, dále následuje pálená krytina na kontralatích. V současné době se na difúzní fólii v místech, kde je Merino tl. 120mm objevila námraza, která roztává a skapává na zem. V místech s TI tloušťky 240mm jsem žádný problém nepozoroval. Dodávám, že v současné době se jedná o nevytápěnou půdu, v sousedním prostoru, odděleném pouze otvorem se závěsem se občas topí v krbových kamnech.
Výpočtem v TEPLE mi vyšlo, že by kondenzace na difúzní fólii měla být v obou případech, ale v reálu je pouze u menší tloušťky izolace. Máte s ovčí plstí nějaké zkušenosti, jak její vlastnosti do programu zadávat (údajně by měla vlhkost absorbovat a tím prý není nutná parozábrana)?
Požadavek na Uem podle nové ČSN 730540-2: činitele teplotní redukce a tepelné vazby
Kategorie » téma: Stavební fyzika
17.01.2012 21.58 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21614x
Otázka:
Při prozkoumávání výpočtu požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla v ČSN 73 0540-2:2011 nerozumím jedné věci. Rovnice (15) Uem = HT / A odkazuje na výpočet HT podle EN ISO 13789, tzn. chápu-li to dobře, pak podrobně HT = HD + Hg + HU + HA, kde Hg je podle EN ISO 13370 atd. V popisném odstavci pod vzorcem se ale mluví o redukčních činitelích b a v příkladu v příloze (tabulka B.2) se HT počítá jen zjednodušeně jako suma (Aj * Uj * bj), podlaha na terénu má dokonce velmi zjednodušeně jen jedno b, tzn. příklad ani neuvažuje rozdělení do zón podle vzdálenosti od terénu a jim odpovídajících b podle ČSN 73 0540-3. Jak to tedy je?
Zároveň nikde nevidím možnost zahrnout tepelné vazby přirážkou delta Utbm. Znamená to, že od listopadu musíme povinně počítat psí a chí všech vazeb?
Riziko povrchové kondenzace na střešním panelu
Kategorie » téma: Stavební fyzika
16.01.2012 21.33 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19645x
Otázka:
Setkal jsem se z názorem, že SDK podhled zavěšený pod ocelovou konstrukci (skladba střechy shora: hydroizolace, PUR desky 100 mm, parozábrana, trapézový plech) bude ohrožen skapáváním zkondenzované vody, která se bude vytvářet na dolním líci střešního panelu. Po pravdě řečeno jsem se s takovýmto možným chováním nikdy nesetkal. Prověřil jsem skladbu v tepelně technickém programu Teplo 2010 - vyšlo mi maximální zkondenzované množství 0,0014 kg/m2 - což je zanedbatelné.
Oponenta to však vůbec neuspokojilo a prohlásil, že v tomhle případě se vodní pára nechová tak, jak je uvažováno v tomto výpočtovém programu. Navrhuje nějaké samostatné odvětrávání tohoto prostoru, což by mohl být vzhledem k tomu, že ten SDK podhled plní protipožární funkci, menší problém. Neměl jste s takovouto skladbou nějakou zkušenost, ať už třeba dobrou nebo i špatnou? Myslíte, že by to mohlo být bez problémů, tak jak to předpokládá výpočet?
< 1 .. 202 203 204 205 206 Stránka 207 208 209 210 211 212 .. 317 >