řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Kdy započítávat vliv zeminy u podlah a kdy ne?

Kategorie » téma: Energie » Obecně | Area | Teplo

02.11.2010 19.48 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 27123x

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k stanovení Un podlahy na terénu, kdy do skladby lze nebo nelze započítávat spolupůsobení zeminy. Provádím posudek na podlahovou kci, kdy v programu Teplo zadám vrstvy podlahy až po hydroizolaci (a neuvažuji vliv zeminy), avšak když pro stejnou kci provedu posudek v rámci dvourozměrného teplotního pole vazba mezi podlahou a zdí tak do detailu už vliv zeminy zahrnu . Nejsou tyto výpočty v rozporu?

Jde mi o to, kdy zadat a kdy nezadat vliv zeminy pod podlahou?

Obvodová stěna bazénu: jednoplášť či dvouplášť?

Kategorie » téma: Stavební fyzika

02.11.2010 19.36 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19982x

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Při výpočtech v programu Energie jsem narazila na následující nesrovnalosti.

Zkoumám výhodnost nuceného větrání v porovnání s přirozeným. V prvním případě uvažuji přirozené větrání s výměnou n=0,36 1/h. V druhém případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a bez rekuperace. Ve třetím případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a s rekuperací účinnosti 50%.

Nesrovnalosti, které vidím:
Podle mého názoru by měrná tepelná ztráta v prvním a druhém případě měla vycházet stejně. To mi ale nevychází - pro nucené větrání je měrná ztráta podstatně vyšší. Program počítá s menší výměnou vzduchu u přirozeného větrání, než, která je zadána?

Pokud porovnám druhý a třetí případ, neměla by tepelná ztráta větráním klesnout na polovinu a ne jen o třetinu? Program počítá s tak velkými ztrátami ve VZT jednotce?

Jakou hodnotu tepelné propustnosti L uvažovat v dalších výpočtech?

Kategorie » téma: Area

29.10.2010 17.35 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21655x

Otázka:

Měl bych jeden dotaz k Aree. Z výpočtu mi vyšla tepelná propustnost L pro prostředí 1 (-15 C) jako 0,41716 W/mK, pro prostředí 2 (21 C a Rsi=0,13) jako 0,02187 W/mK a pro prostředí 3 (21 C a Rsi=0,17) jako 0,37884 W/mK.

Pokud počítám psí (vnější rozměry), propustnost z int. do ext. bude v tomto případě 0,41716 nebo (0,02187 + 0,37884)? Podle mě by to mělo být to 0,02187 + 0,37884 (ztráta /kladné číslo/ z interiéru).

Když dám pomocný výpočet psí, tak ale Area vybere hodnotu tepelné propustnosti i int. do exteriéru 0,41716. Podle čeho ten program určí které to číslo vloží do toho pomocného výpočtu?

Ještě sem si udělal jeden model, s jinými přestupy a v tomto případě se do toho výpočtu převzala hodnota, která byla na řádku s exteriérem  tedy opačně než předtím.

Vložení doporučené varianty do energetického štítku

Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data

28.10.2010 12.14 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20321x

Otázka:

Provedl jsem výpočet stávajícího stavu budovy a následně jsem data vložil do Energetického štítku budovy. Nyní potřebuji do téhož štítku vložit data navrhovaného stavu, kde bude viditelný rozdíl v klasifikačním ukazateli Cl. Prostudoval jsem Blog, manuál k Energii, ale nikde jsem nenašel k mému problému odpověď.

< 1 .. 231 232 233 234 235 Stránka 236 237 238 239 240 241 .. 316 >

Související weby:

www.kdata.cz - CAD software

www.kcad.cz - Stavební fyzika

www.datasystem.cz - Primární data

Stavební fyzika » Aktuality

29.10.2024 10.25 » Energie 2025.2 připravena

 Na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.2

06.08.2024 14.55 » Energie 2025 a Basic

Energie 2025 je uvolněna k prodeji na www.kcad.cz, včetně volitelné varianty Energie Basic.