Otázka:

Počítám lineární ztrátový součinitel (v ČR: lineární činitel prostupu tepla) připojovací spáry okna na obvodové zdivo. Z literatury je jasný postup výpočtu při rovném ostění (od lineární tepelné vodivosti - propustnosti se odečte součin součinitele prostupu tepla a pohledové délky okna a obvodového zdiva), avšak není z literatury jasné, zda při zalomeném ostění se odečítá i součin součinitele prostupu tepla a pohledové délky ozuby - nosu, který je před rámem okna. Podobný případ je i při zateplování kde zateplení zasahuje až ke křídlu okna.

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Vytváří Energie 2009 nějaký soubor, který by obsahoval jednotlivé zadané skladby, který by bylo možné následně doupravovat třeba v excelu nebo accessu? Kolega mi radil, že se jedná o soubor kce32.mdb v Program Files (x86)\Stavební fyzika\Energie 2009\. Tento soubor má však datum poslední úpravy 22.3.2008 a obsahuje jen nějaké okna, dveře a zateplovací systémy. Takže určitě ne konstrukce, které jsem zadával později k jednotlivým akcím.

Otázka:

Chcel by som sa spýtať či je možné posúdiť stenu zo slamených balíkoch hrúbky 500 mm omietnutou hlinenou omietkou hr 40 mm. Publikovaný súčiniteľ tepelnej vodivosti slamených balíkov je λ=0,044W∙(mK)-1 pri objemovej hmotnosti 70 kg/m3.
vplyv konvekcie na takéto konštrukcie je bohužial značný a výrazne znižuje tepelnoizolačné vlastnosti, je možné tento vplyv započítať do výpočtu ?

Otázka:

Dnes jsem procházel normu EN 410 a zjistil jsem, že se podle ní veličina g označuje jako "Celkový činitel prostupu sluneční energie", zatímco v programu Energie je nazývána "Celková propustnost slunečního záření". Jaký termín je správný a jedná se vůbec o stejnou veličinu?