Otázka:

obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?

Otázka:

Dobrý den, v rámci výpočtu úspory energie na vytápění u bytového domu výměnou oken musím spočítat součinitel prostupu tepla střechou. Jedná se o jednoplášťovou střechu provětrávanou sítí kanálků spojených s exteriérem. Kanálky jsou umístěny nad tepelnou izolací a jsou od ní odděleny separací. Skladbou unavovat nebudu, ale můj dotaz zní:
- zanedbat vrstvy nad tepelnou izolací by asi bylo velké zkreslení?
...

Otázka:

Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.

Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem

39,95 = cca 40,0 m3.  Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:

1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu

2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí

3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.

Otázka:

Jedná se o dřevostavbu, současná okna – 5-ti komorová plastová, zasklení U=1,1 W/m2.K

Zkusil jsem posoudit jaký vliv na energetickou náročnost objektu by mělo:

1. výmněna všech zasklení za sklo s hodnotou U= 0,6 W/m2.K(heat mirror) (to je maximální hodnota zasklení, které lze do těchto křídel osadit)

2. změna velikosti oken – zmenšení 6 ks francouzkých oken na jižní fasádě na okna s parapetem

Překvapivě, zmenšením oken měrná spotřeba vzrostla oproti původnímu stavu. Výměnou zasklení se stav zlepšil. V případě zmenšení zasklení je to způsobeno snížením tepelných zisků z důvodu zmenšení zasklení. Lze tento závěr vzít jako závazný? Tedy, že zmenšení zasklení, když stěna má hodnotu U=0,18 W/m2.K v podstatě zhorší energetickou náročnost objektu?

Otázka:

..je .., korektní uvažovat při výpočtu Zelená úsporám u stávajících oken (před výměnou) nikoliv návrhové hodnoty Uw dle platné CSN, ale výpočtové hodnoty dle zrušené ČSN (+15%) a nebo dokonce hodnoty dle uvážení projektanta? Při rozkliknutí nabídky u Energie 2009 jsou u některých typů oken odkazy na platnou ČSN, u jiných typů na neplatnou ČSN 730540-3.