Otázky:

...dva totazy k rozpracovanému výpočtu pro ZÚ u rod.domku

Dotaz č.1 - činitel teplotní redukce u oken v nápovědě u oken je v rozbalujícím menu u teplotní redukce pro TNI ... uveden činitel teplotní redukce b=1,00.  V TNI je přitom v bodě

6.2 uvedeno, že hodnota 1,00 se uvažuje u obvodových konstrukcí s výjimkou výplně otvorů, pro které je 1,15. Jaká je správná hodnota pro výpočet?

Dotaz č.2 - částečně vytápěná garáž zapuštěná do objektu. V domku mám garáž, která je vytápěná radiátorem dle dokumentace UT na 5 stupňů. Je možno tuto garáž uvažovat jako vytápěný prostor a začlenit do zóny při redukci poměrným snížením převažující teploty, nebo musím tuto počítat jako nevytápěný prostor mimo zónu?

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.

Otázka:

Otázka:

Nechávám si zpracovat projekt na zateplení RD v rámci zelená úsporám - celkové zateplení A1. Můj projektant používá program Energie2009. I po zateplení má RD vysokou ztrátu a žádné tepelné zisky. Ty lze podle:

"291 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. července 2001",  
započítat, jen když:
"§ 6 Tepelné zisky

(1) Bere se zřetel na tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla a zisky ze slunečního záření. Tyto zisky se mohou započítávat do tepelné bilance budovy jen tehdy, když je v budově instalována automatická dynamická regulace vytápěcího zařízení"
Nikde se nedá najít, co to ta automatická dynamická regulace je. Je tato podmínka splněná, pokud mám pokojový termostat - termohlavice na ventilech radiátorů v ostatních místnostech? Mohu se zisky počítat? Je tento termín "automatická dynamická regulace" dohledatelný v nějaké normě?

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".