Otázka:

Mám hodnotit jednoduchý rodinný domek, který je však rozdělen na dvě části, které spolu nejsou funkčně spojeny. Pokud by každá část měla vlastní otopný systém, je potřeba je posuzovat odděleně? Pokud budou naopak vytápěny jedním kotlem, je možné vše počítat jako jeden komplex, i když vlastně nejsou vůbec propojeny?  

Otázka:

Nejsem schopen rozhodnout, zda stavba, kterou posuzuji v programu Energie, je středně těžké konstrukce či těžké konstrukce. Rozhodl jsem se tedy vnitřní tepelnou kapacitu zóny spočítat přesně.

1. dotaz:

Které konstrukce mohu do výpočtu započítávat. Pokud tomu rozumím dobře, jsou to všechny (podlahy, stropy, střechy, obvodové i vnitřní zdivo)?

2. dotaz:

Jaké části skladby konstrukce mohu do výpočtu zahrnout? Není to omezeno tloušťkou vrstvy nebo typem materiálu? Zajímá mne především systém ztraceného polystyrénového bednění. Jedná se o zdivo nosných konstrukcí s betonovým jádrem, které je ovšem obklopeno polystyrenem (tedy i z interiéru objektu). Tloušťka takovéhoto polystyrenu bude mít určitě na vnitřní tepelnou kapacitu zóny vliv a já nevím, jak toto zohlednit nebo zda tohle pomocný výpočet v Energii zohledňuje automaticky.

3. dotaz:

Také mne zajímá, jaké ploch pro obvodové konstrukce uvažovat do výpočtu, zda vnější či vnitřní rozměry?

4. dotaz:

Když jsem provedl výpočet, do něhož jsem zahrnul veškeré konstrukce, jak píši v dotazu č. 1, dosáhl jsem velmi překvapivého čísla. U objektu typu bungalov s vnitřní podlahovou plochou 138 m² mi vyšla vnitřní tepelné kapacita zóny 226 MJ/K. Tedy když toto přepočtu na podlahovou plochu získávám 1638 kJ/K/m², což se mi zdá vzhledem k nabízeným číslům v nápovědě docela hodně (260 kJ/K/m² pro těžké konstrukce či 165 kJ/K/m² pro středně těžké).

Otázka:

Jsou do výpočtu obvodových konstruktí (stěny, střecha), při volbě zahrnutí "vlivu tepelných vazeb" paušální přirážkou, již zahrnuty veškeré tepelné vazby a mosty?

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázky a odpovědi :

A) Měl bych dotaz ohledně Násobnosti výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím, (Důležité je že počítáme měrnou potřebu tepla pro Zelenou úsporám) protože na základě nápovědy v Energii 2009 jsme pro bytové domy používaly hodnot 2-5 u horších objektů až 10, poté se kolegové účastnili školení u Vás Energie 2009/10 - Zelená úsporám, byli instruováni že se pro přirozené větrání mají používat hodnoty až od 4,5 a výše. Zpětně se u spolupracujících firem objevují hodnoty nižší, potřeboval bych vědět jaké hodnoty používat u těchto případů.

1-starý zděný bytový dům s původními okny s přirozeným větráním
2-ten samý s vyměněnými okny s přirozeným větráním
3-ten samý kompletně zateplený s vyměněnými okny s přirozeným větráním
4-nový objekt s přirozeným větráním, 
   a)U dle normových doporučených hodnot, 
   b)případně nízkoenergetický standart
5- nový objekt s nuceným větráním  nízkoenergetický a pasivní  standart

nucenéVětrání